Louis Armand

Snídaně o půlnoci

2013, Argo, přeložil David Vichnar

 

Zase jsou čtyři hodiny ráno a já se snažím umlčet přízraky. Nad hlavou se mi nepravidelně zajíká stropní světlo. Skrze světlík pohled na tmavou deku mlhy a mrholení. Sklo třísní černá voda. Kdesi v noci nákladní vlak trhá poslední vlákna spánku, jekot smrtky přechází v krátkovlnný sykot rádia.

Regen říkávala, že jakmile se nám zdá o tom, že sníme, začínáme se probouzet. Takže se mi to jen zdá? Ležím tu jako někdo, kdo umřel s otevřenýma očima. Všechno se v jakémsi následném otřesu zaostřuje. Tak to chodí od chvíle, co odešla. Probouzím se a nepamatuju si víc než čerň, včelí bzukot, obličej, jenž na mě zírá krvavýma očima.

Je chladno. Z dálky sem doléhá ženský hlas, ozvěna smíchu, atmosférické ruchy a bílý šum. Pak se probudím znovu. A nic se nemění.

Zatím jste si přečetli 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.