"Česko a Čína k sobě mají blíž, než by se mohlo zdát. Formují nás stejné historické zkušenosti," říká čínský básník, kterého k poezii přivedla práce hrobníka. Aby poznal "realismus života", musel tehdy devatenáctiletý Jang Lien v rámci takzvané kulturní revoluce kopat hroby a nosit rakve. "Poezie je hlas mrtvých v našich vzpomínkách," tvrdí.

Psaní básní je pro Liena navíc výzvou, jak vyjadřovat složitost současného komercionalizovaného světa tradiční starodávnou řečí poezie.

Inspiraci čerpá i z děl českých autorů. "Ovlivnil mě básník Miroslav Holub, dále Milan Kundera, Josef Škvorecký a samozřejmě také Franz Kafka, který stejně jako já žil v exilu, byť vnitřním," vyjmenoval při rozhovoru Jang Lien, který byl o víkendu hlavní hvězdou Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.