Jeden z nejpřekládanějších izraelských autorů Amos Oz často raději mluví o politice než o literatuře. Výjimkou nebyla ani jeho řeč při čtvrtečním předávání Ceny Franze Kafky, jejímž laureátem byl vyhlášen letos v květnu.

Oz opět zmínil potřebu rozřešení izraelsko-palestinského konfliktu. "Češi a Slováci nám ukázali, jak toho docílit bez krveprolití," řekl na slavnostním večeru v Brožíkově sále Staroměstské radnice.

Země zaslíbená krát dva

Podporu vzniku palestinského státu Oz vyjádřil i v rozhovoru, který v únoru otiskly Hospodářské noviny. Zároveň uvedl, že je podle něj na takovou změnu připraveno 70 procent populace na obou stranách, ačkoliv je jasné, že tento proces nebude probíhat v klidu. Za největší zádrhel prozaik označil příliš zbabělou vládu, která se bojí učinit patřičné kroky.

Kromě prosazování dvoustátního řešení se Oz zajímá také o obecné dodržování lidských práv. V červenci například společně se třiadvaceti dalšími spisovateli spustil kampaň proti násilnému vystěhování obyvatel z jižní části Západního břehu Jordánu.

Literáti se zasazovali o zachování teritoria pro asi tisícovku civilistů, kteří měli být odsunuti ze svých dvanácti vesnic kvůli vybudování izraelské palební zóny.

Třiasedmdesátiletý prozaik patří mezi respektované izraelské intelektuály, je profesorem literatury na Ben Gurionově univerzitě v Beerševě.

Jak to chodí v kibucu

Ozova díla byla přeložena do více než třiceti jazyků a oblíbený je i v Česku. Patří ke spisovatelům, kteří izraelskou literaturu příbližili českému publiku v devadesátých letech.

Od roku 1965, kdy mu vyšla první sbírka povídek Země šakalů, publikoval více než pětadvacet knih. Česky zatím vyšlo devět z nich.

Cyklus propletených povídek Scény z venkovského života vydalo před měsícem nakladatelství Paseka. Jde o portrét izraelské venkovské komunity, ke které má Oz více než blízko. Od absolvování střední školy do svých 47 let totiž žil v kibucu.

Japonský a izraelský Kafka

"Pamatuji si, že když jsem Kafkovo dílo přečetl poprvé (v 16 letech), změnil se mi svět. Připadalo mi, že na světě není vůbec nic jisté," řekl Oz ve čtvrtek v Praze poté, co převzal bronzovou sošku, zmenšenou verzi pomníku Franze Kafky od Jaroslava Róny.

Mezinárodní porota každoročně v Praze vybírá laureáta, jehož dílo oslovuje čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu, tak jako dílo Franze Kafky, jednoho z největších autorů moderní světové literatury. Ocenění tak získávají spisovatelé, kteří do jisté míry pokračují v kafkovské linii.

Jejich výběr byl sympatický i Ozovi. Když se v květnu dozvěděl, že se stane laureátem prestižního ocenění, vzkázal do Prahy, že je hrdý, že se dostal do společnosti svých vynikajících předchůdců.

V minulých letech Cenu Franze Kafky získali třeba Haruki Murakami, Elfriede Jelinek, Philip Roth či Peter Handke. Mezi třinácti oceněnými jsou i čtyři Češi: Ivan Klíma, Arnošt Lustig, Václav Havel i loňská vítězka Daniela Hodrová.

Související