Tomáš Zmeškal

Sokrates na rovníku

2013, Mishkezy

 

Začátky hledání

V roce 2006, osm let poté, co jsem se vrátil z jedenáctiletého pobytu v Anglii, jsem se rozhodl znovu začít hledat svého otce. Naposledy jsem se o to pokoušel ještě v Londýně, od té doby uplynulo přes deset let a politická i vojenská situace v Kongu se po dvou krvavých válkách, v kterých zahynulo přes pět milionů lidí, začala uklidňovat. V roce 2006 v Kongu proběhly volby, které zorganizovaly Spojené národy.

Byla to největší a nejdražší akce v jejich historii. Všichni lidé, které Kongo z nějakých důvodů zajímalo, napjatě čekali, jak dopadnou. Dopadly vcelku dobře. Dobře v kontextu Konga znamenalo, že se nerozpadl stát a že byli úspěšně zvoleni parlament s prezidentem.

Kdyby se totiž rozpadl nebo se k rozpadu potácel, neměl bych mnoho šancí v něm svého otce najít. Moji rodiče se rozešli na konci šedesátých let a na začátku sedmdesátých se tak pohádali, že moje matka ukončila i jejich vzájemnou korespondenci. Nejčerstvější zprávy, které jsem o otci měl, pocházely zhruba z roku sedmdesát čtyři, kdy žil a studoval ve Francii, byly tedy už více než třicet let zastaralé. Proč moje matka korespondenci ukončila, jsem nevěděl, nemluvila o tom.

Matka o otci nikdy nemluvila. O věcech, které nemohla zvládnout a které přesahovaly její síly, má matka nikdy nemluvila. Teprve mnohem později, když jsem vyrůstal, jsem s ohromením zjišťoval, že si matky mých kamarádů a spolužáků povídají mnohem více a častěji o čemkoli a s kýmkoli a že málomluvnost mé matky není pravidlem, ale výjimkou. Má matka nikdy a o ničem příliš nehovořila a bylo jen několik věcí, o kterých, při své dokonale introvertní povaze, byla čas od času hovořit schopna.

Ráda například vyprávěla o psech, o květinách, o detektivkách a později ve stáří o vědecko-fantastických filmech a románech, které si k mému překvapení zamilovala.

Ráda mluvila o plachetnicích, to ale jen zřídka, když měla mimořádně dobrou náladu. Jednu malou si před lety také koupila a pokoušela se ji nepříliš úspěšně naučit ovládat. V tom, o čem ráda mluvila, se můj otec nevyskytoval, stejně jako se tam nevyskytoval třeba fotbal nebo vážná hudba, náměty, které zcela ignorovala.

Od babičky, strýců, tet a ostatních příbuzných jsem věděl, že do Československa přijel jako student ekonomie na konci padesátých nebo na začátku šedesátých let a někdy v polovině šedesátých let byl povolán zpět do Konga. Když chtěl, aby moje matka společně se mnou odjela za ním, odmítla.

Proč se nevzali, jsem nevěděl. Říkalo se, že její odmítnutí odjezdu do Konga nastartovalo jejich rychlý a pravděpodobně nevyhnutelný rozchod. Můj otec se pak už nikdy do Československa nevrátil. Věděl jsem, že se usadil v Belgii, potom na čas snad ve Francii a nakonec se do Konga údajně vrátil natrvalo, prý jako vysokoškolský učitel ekonomiky. Co z příběhu byla pravda a co nikoli, se v podstatě nedalo dešifrovat, protože moje matka, hlavní postava příběhu, sídlila ve svém uzavřeném světě.

Kdyby se narodila dnes, pravděpodobně by se mělo za to, že trpí sociální fóbií. Úzkost a trvalé napětí, které ji na veřejnosti nikdy neopouštěly, by tomu možná i nasvědčovaly. Tenkrát se ale chování naštěstí takto neposuzovalo, a proto na mé mámě nebylo nic neobyčejného.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.