Tichý, tajuplný a nenápadný. Tak viděl Rainera Mariu Rilkeho (1875-1926) spisovatel Stefan Zweig: "Vstoupil-li do místnosti, kde se shromáždila nějaká společnost, stalo se to tak tichounce, že ho sotva někdo zpozoroval."

S Rilkeho dílem to bylo přesně naopak. Budilo pozornost, nadšení i sympatickou zvídavost. Především jeho poezie. Vedle ní však i prozaické texty, včetně nezapomenutelných Zápisků Malta Lauridse Brigga. Rilkeho povídky, zejména ty z mládí, byly dlouho ve stínu vrcholných děl.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.