Poetickou konstantu „láska a smrt“, od níž se obvykle odvíjejí silné příběhy, ve svých románech Miloš Urban často redukoval na úroveň pudových potřeb. Jejich čtenářská přitažlivost byla nepopiratelná. Nad nimi ovšem stavěl intelektuálně-historické konstrukce.

Ospravedlňovaly onen naturalismus, protože byl jen hrací plochou, na níž se konal mnohem důmyslnější zápas o solidní, čtivou až skoro vzdělávací literaturu: tragikomickou prvotinu Poslední tečka za Rukopisy inspiroval proslulý spor o Rukopisy královédvorský a zelenohorský, Sedmikostelí je oslavou gotické Prahy, Santiniho jazyk bedekrem po santiniovských stavbách…

Také předešlá Urbanova kniha Praga Piccola, ve které se ale tentokrát nevraždí, je uhranuta místem a jeho architekturou. Především starou Libní první poloviny dvacátého století, kde automobilový konstruktér Bertold Neuman navrhuje haubny nejprve lomené jako střecha nedaleké synagogy a později zakulacené po vzoru libeňského plynojemu.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.