Kde se v člověku vzala tvořivost, díky níž se vyjadřuje řečí? Podle amerického jazykovědce a filozofa Noama Chomského, který v pondělí převzal čestnou medaili pražské Akademie věd, není lidstvo odpovědi o nic blíž, než bylo před čtyřmi sty lety. 

“Patrně se jedná o věčnou záhadu a lidská mysl není uzpůsobená k tomu, aby na ni nalezla odpověď. Nejsme andělé, nýbrž biologické organismy a v poznávání sebe sama je naše mysl stejně omezená, jako je naše tělo omezené fyzicky,” řekl pětaosmdesátiletý Chomsky. 

V Praze vystoupil se zhruba hodinovou přednáškou nazvanou Co můžeme pochopit?. Řekl v ní, že vědci by měli zkoumat, v čem přesně výzkum lidské mysli spočívá.

Podle Chomského se totiž nelze dopátrat, kde se v mysli vzala schopnost formulovat slova či alespoň dorozumívací symboly. Prý ale má smysl se ptát, v čem se lidské vnímání světa liší od toho zvířecího.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se