Do období druhé světové války se ve své další knize nazvané Vyvolení vrací švédský spisovatel a autor mezinárodního bestselleru Chudí v Lodži Steve Sem-Sandberg. Román popisující nacistický program Euthanasie, v jehož rámci byli likvidováni nemocní a ti, kdo nevyhovovali německým rasovým zákonům, přijel autor představit do Prahy. Knihu v překladu Dagmar Hartlové vydává Paseka.

Jedním z center programu Euthanasie byla vídeňská klinika Spiegelgrund. Zde nacističtí lékaři umisťovali děti, sirotky, "sociálně nepřizpůsobivé" či "rasově degenerované". Na klinice bylo týráno a popraveno 700 dětí, přesto o ní svět nevěděl až do 90. let.

Právě tuto masovou vraždu si Steve Sem-Sandberg vybral jako téma svého románu, který byl nominován na prestižní švédskou Cenu Augusta Strinberga. Chudí v Lodži, kterých se v Česku prodalo 10 tisíc kusů, tuto cenu získali před několika lety.

Na dřívější psychiatrickou kliniku Spiegelgrund, o níž Sem-Sandberg v nové knize píše, sociální úřady svážely děti "na převýchovu". "Ve dvou z 15 pavilonů ale byly handicapované děti, duševně zaostalé, měly tělesnou vadu nebo jen prodělaly dětskou obrnu. Umísťovaly se tam, aby byly zprovozeny ze světa, aby nepoškozovaly další ´vývoj rasy´. Prováděla se na nich eutanazie," řekl autor.

Trestem pro děti ze zbylých pavilonů, které se špatně chovaly, pak byl převod do pavilonů určených pro eutanazii. "Hrdina knížky, Adrian Ziegler, se jako chlapec snaží z nich dostat, což se mu nakonec povede. Moje kniha je především o přežití," dodal autor.

V očekávání smrti byly podle něj děti podrobovány krutostem, staly se obětí byrokracie a kariérismu lékařů. Vedle Adriana se autor věnuje příběhu zdravotní sestry Anny Katschenkové, která hledá ve Spiegelgrundu životní jistotu. Automaticky plní příkazy včetně zabíjení dětí a říká, že její nadřízený je nacista, ne ona – ona se prý politikou nezabývá.

"Přesto je to ona, kdo je po válce odsouzen, nikoli lékař Gross, který byl na konci války zajat ruskou armádou. Když se ale vrátil do Rakouska po roce 1948, kdy skončily lidové soudy, začlenil se do společnosti, aniž by si ho někdo všiml. Začal nový život jako sociální demokrat a zažil strmou kariéru v lékařské vědě. Stal se z něj nejznámější rakouský soudní lékař a čerpal při tom i z materiálů, které pořídil ve Spiegelgrundu," uvedl Sem-Sandberg, který při práci na knize čerpal z mnoha archivních dokumentů.

"Zajímají mě mezní situace a morální odpovědnost lidí při nich. Je to právě příklad Katschenkové, který ukazuje, jak se i obyčejní lidé stali součástí systému, jak se z pracovité, obětavé zdravotní sestřičky stává vražedkyně. Také ona je obětí," uzavřel spisovatel.