Tři roky připravovalo nakladatelství Labyrint knihu o Tině Modottiové (1896 až 1942), která byla ve své době v avantgardních uměleckých a politických kruzích stejně slavná jako malířka Frida Kahlo.

Základní text tvoří dopisy Modottiové proslulému fotografovi Edwardu Westonovi, ty jsou doplněné o další prameny. Kniha nazvaná Mezi uměním a revolucí je intimní sondou do života femme fatale 20. let minulého století i dramatické etapy dějin.

Podle nakladatelství život Tiny Modottiové působí jako příběh amerického snu. Do San Franciska přišla jako chudá italská imigrantka, jedno ze sedmi dětí, kterému se nedostalo vzdělání. Ze šičky se ale rychle vypracovala na manekýnku a sblížila se s politicky angažovaným básníkem přezdívaným Robo. V jejich bytě v Los Angeles se scházela intelektuální a umělecká elita.

Přestože se Modottiové podařilo prosadit se v rostoucím filmovém průmyslu, hereckou kariéru záhy opustila a stala se modelkou, milenkou a posléze i asistentkou proslulého amerického fotografa Edwarda Westona. V Mexiku s ním zařídila jeho fotografický ateliér a stala se součástí místní bohémy.

Mezi její blízké přátele – i milence – patřil také malíř Diego Rivera, kterého později právě Modottiová seznámila s Fridou Kahlo.

Stejně jako oni dva byla i Modottiová uchvácena komunistickými ideály i jejich představiteli. Přímo před jejíma očima byl zastřelen spoluzakladatel Komunistické strany Kuby. Její tehdejší partner a policie ji obvinili z účasti na vraždě.

Modottiovou sice soud shledal nevinnou, ale nedlouho poté byla označena jako spolupachatelka neúspěšného atentátu na mexického prezidenta. Následovalo vyhoštění ze země. Po boku Vittoria Vidaliho, pravděpodobně vraha jejího někdejšího přítele a budoucího atentátníka pověřeného i zabitím Lva Trockého, pak Modottiová působila v Moskvě, kde se věnovala i špionáži.

Pod falešným jménem se po etapě, kdy pomáhala ve válečném Španělsku distribuovat zdravotní pomoc, vrátila do Mexika. Žila samotářsky, na veřejnosti se ukazovala až krátce před svou smrtí. Ta ji zastihla v pouhých pětačtyřiceti letech v taxíku. Přátelé odmítali věřit, že nešlo o atentát. Okolnosti smrti Modottiové zůstaly nevyjasněné.

Základní korpus textu knihy tvoří americké vydání dopisů Modottiové fotografu Westonovi, které vyšlo v 80. letech. Překladatelka a historička Hana Bortlová-Vondráková ho doplnila o další prameny a opatřila životopisem.