Pro pětinu dětí od šesti do čtrnácti let je čtení namáhavé. Čtvrtina školáků ho bere jako povinnost, kterou jim uložili učitelé či rodiče. Za zábavu považuje čtení polovina dětí.

Výsledky průzkumu, z nějž tato zjištění vyplývají, byly představeny v Praze na semináři Den se čtenářstvím. Podle mezinárodních srovnání patří Češi v dospělosti k největším čtenářům s největšími knihovnami v domácnostech.

"Odpovědi, že čtení není moderní a cool, byly mezi dětmi marginální," uvedl ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR Vít Richter. Podle něj za poslední desetiletí sice ubylo silných čtenářů a čte se také méně knih, pokles ale není dramatický. Neplatí tak prý, že české děti nečtou.

Pětina dětí přiznala, že je pro ně čtení namáhavé. Pokud techniku nezvládají, nemají o knížky zájem a volí raději snadnější trávení času u televize či počítače.

Dospělí obvykle zdůvodňují to, že nečtou, nedostatkem času. Děti říkají, že je to nebaví. Chlapci pak upřednostňují hraní her, dívky Facebook. Se čtením e-knih mají děti malou zkušenost. Tablety či mobily ke čtení příliš nepoužívají, ukázal průzkum.

Aby bylo podle autorky slabikáře a dětských knížek Ivony Březinové čtení pro děti snadné, musejí zvládnout jeho techniku. Učení písmen by tedy měla být hra, ne povinnost. O tom, co děti zrovna přečetly, by si s nimi dospělí měli také povídat, míní Březinová.

Velký vliv má příklad rodičů. Pokud sami čtou, obvykle pak čte i jejich potomek. Později roli hraje škola, kamarádi a vlastní objevy. Za "velmi špatná zařízení" označil Richter školní knihovny, kterých jsou asi 4000. Fungují prý jen formálně. Polovina dětí v nich nikdy nebyla.

Řada z více než 2000 dotázaných také přiznala, že vlastně nevědí, co by měli číst. Čtvrtině školáků jejich škola žádnou četbu nedoporučuje. Odrazuje také povinná četba. "Z knihoven víme, že se dodnes půjčuje Němá barikáda," podotkl Richter.

Obliba žánrů se mění s věkem. Zatímco chlapci zpočátku nejčastěji sáhnou po dobrodružných příbězích, postupem času přicházejí na chuť naučným knížkám a komiksům. Dívky baví nejdřív knihy o zvířatech, pak o lásce. Zatímco dřív malí čtenáři měli velké literární hrdiny jako Rychlé šípy či Vinnetoua, dnes už tak jasno nemají. "Škála jmen je široká," uvedl Richter.

Největším zdrojem knížek jsou pro děti veřejné knihovny. Školáci do nich překvapivě nejčastěji nechodí kvůli knížkám, ale kvůli hodným knihovnicím, vyplývá z průzkumu. Hned druhým důvodem je klid a třetím to, že jim s výběrem někdo poradí. Ke čtení se děti dostávají také díky dárkům, domácím knihovnám a kamarádům.

Podle mezinárodních srovnáních jsou české domácí knihovny druhé největší na světě. Víc knížek mají jen Izraelci. Češi v dospělosti patří také k největším čtenářům.

Žádnou knihu za rok si podle Eurobarometru nepřečte 18 procent lidí. V Portugalsku je to 59 procent, ve Španělsku či Řecku 41 procent, v Polsku 35 procent, ve Francii 29 procent, v Německu 22 procent a v Rakousku 21 procent. Stejně jako Češi jsou na tom Britové. V Dánsku nečte 17 procent dospělých, ve Švédsku či Nizozemsku 15 procent.

Související