Íránská státní média o 600 tisíc dolarů navýšila odměnu pro toho, kdo zavraždí britského spisovatele Salmana Rushdieho.

Na něj v roce 1989 kvůli románu Satanské verše vydal fatvu, tedy náboženský edikt, tehdejší íránský ajatolláh a lídr islámské revoluce z roku 1979 Rúholláh Chomejní.

Chomejního fatva přikazovala všem muslimům, aby autora na potkání zavraždili. Stalo se tak poté, co někteří věřící Rushdieho knihu označili za rouhačskou. Autor se několik následujících let musel skrývat.

Zastánci tvrdé náboženské linie v Íránu tvrdí, že Chomejního edikt je nezvratný a po ajatolláhově smrti již nemůže být nikdy odvolán. Jedna zámožná íránská náboženská organizace za vraždu Rushdieho nabídla 2,7 milionu dolarů a v roce 2012 tuto částku navýšila na 3,3 milionu.

Íránská tisková agentura Fars nyní zveřejnila seznam čtyřiceti tamních médií, která přispěla, aby částka znovu vzrostla. Sama agentura Fars na Rushdieho vraždu vyčlenila 30 tisíc dolarů.

„Tato média shromáždila 600 tisíc dolarů u příležitosti 27. výročí historické fatvy, aby ukázala, že edikt je stále platný,“ uvedl Mansúr Amírí, organizátor výstavy digitální technologie, kde bylo navýšení odměny oznámeno.

Amírí je šéfem organizace Seraj Cyberspace, která spadá pod polovojenský spolek Basídž. Ten založil ajatolláh Chomejní na obranu odkazu íránské revoluce, dodnes je Basídž pod přímým velením íránských Revolučních gard.

Rushdieho agent ani mluvčí íránského ministerstva zahraničí se ke kauze nevyjádřili.

Roku 1998 se íránská proreformní vláda tehdejšího prezidenta Muhammada Chátamího od fatvy distancovala. Uvedla, že spisovatel žil devět let v ústraní a nebezpečí, které pro islám představoval, již pominulo.

Roku 1991 byl Rushdieho japonský překladatel ubodán k smrti. Napadeni byli též další překladatelé či vydavatelé Rushdieho knih.

Chomejního nástupce a nynější íránský ajatolláh Alí Chameneí ale v roce 2005 řekl, že fatva stále platí. Tři k němu loajální imámové tehdy vyzvali věřící, aby na Rushdieho spáchali atentát.

Světové mocnosti s Íránem vloni uzavřely dohodu o jeho jaderném programu a uvolnily mezinárodní sankce. Od té doby se pragmaticky založený íránský prezident Hasan Rúhání snaží ukončit izolaci své země od Západu.

Stoupenci tvrdé linie zastávané ajatolláhem Alím Chameneím se ale obávají, že pokud se Írán otevře Západu, jejich vliv a odkaz íránské revoluce z roku 1979 bude postupně ztrácet na významu.

Dohoda o jaderném programu se v Íránu podepsala i na vnitropolitických sporech před dvojími zásadními volbami, které v zemi proběhnou tento pátek.

Konzervativní státní organizace zvaná Rada dohlížitelů zabránila tisícům reformistů, tedy spojenců prezidenta Rúháního, aby kandidovali do parlamentu a také do Shromáždění učenců. To v případě úmrtí duchovního vůdce země vybírá jeho nástupce.

Související