Lipskou knižní cenu pro evropské porozumění, se kterou je spjatá prémie 20 tisíc euro a jež se udílí v předvečer Lipského knižního veletrhu, letos obdržel sedmasedmdesátiletý německý historik Heinrich August Winkler.

Winkler, který v minulosti popisoval okolnosti vzestupu nacismu před druhou světovou válkou a opakovaně zdůrazňoval, že Němci si svoji minulost musí připomínat, byl oceněn za čtvrtý a poslední svazek své série Geschichte des Westens, v překladu Dějiny Západu.

"Autor přesvědčivě odůvodňuje to, co téměř instinktivně vyjádřilo volání milionů lidí, kteří se ohradili proti teroristickému útoku na základy západního hodnotového uspořádání: Zásadní hodnoty jsou něčím víc než jen floskulí v projevech politiků," napsal v recenzi knihy německý deník Die Welt.

Podle něj čtvrtý díl Winklerových Dějin západu, který se zaměřuje na roky 1991 až 2014, mapuje právě ideové vlivy a politicko-společenské rozmíšky, které během staletí formovaly útvar dnes známý jako Západ.

"Po Winklerově obrovském úsilí vyznačit jeho kontury ve světových dějinách už každopádně nemůžeme tvrdit jedno: že Západ je pouhá ideologická fikce," dodal deník.

Winkler se po většinu života zabýval vzestupem nacismu a kladl si otázku, jak mohl roku 1933 Německo ovládnout natolik zvrácený režim. "Připustit si zodpovědnost za svoji zemi znamená čelit celým jejím dějinám," upozornil Winkler vloni v projevu v Bundestagu, tedy Německém spolkovém sněmu, při 70. výročí konce druhé světové války.

Winkler dnes v Německu varuje před nástupem podobně uvažujících extremistických stran, například hnutím Pegida. "Jestliže chceme v Evropě dosáhnout smíru a pochopení, vždy se musíme ptát, co nás opravdu spojuje," prohlásil historik, když ve středu v Lipsku přebíral ocenění.

Lipskou knižní cenu pro nejlepší prózu na veletrhu ve čtvrtek obdržel Guntram Vesper za román Frohburg. Ten popisuje dějiny 20. století z pohledu německé rodiny, která z malé vesnice u Lipska v padesátých letech minulého století emigrovala na Západ.

Příběh je vyprávěn "se značnou citlivostí na rozdíly mezi Východem a Západem", uvedla porota. Tu letos vedla literární kritička Kristina Maidtová-Zinkeová.

Guntram Vesper již v Německu obdržel několik cen, do češtiny ani angličtiny ale jeho díla ještě nebyla přeložena.

V kategorii nebeletristických děl uspěl Jürgen Goldstein s životopisem přírodovědce, etnologa, cestovatele a revolucionáře Georga Forstera, jenž žil v druhé polovině 18. století. "Čte se spíš jako dobrodružný román než životopis," konstatovala porota.

Berlínská překladatelka Brigitte Döbertová pak obdržela cenu pro nejlepší překlad za to, jak do němčiny převedla román srbského autora Bory Čosiće, v Německu vydaný pod názvem Die Tutoren.

Lipský knižní veletrh tradičně začal již ve středu, kdy je určen odborníkům z branže. Od čtvrtka do neděle je veletrh, jenž se letos koná po pětadvacáté, otevřený i pro veřejnost.

Podle německého Deutsche Welle se letošní ročník zaměřuje zejména na spisovatele. Ti se zde mohou zúčastnit workshopů o tom, jak vydat vlastní knihu či jak se propagovat na sociálních sítích. Veletrh například uspořádal celodenní seminář nazvaný Kulátý stůl spisovatelů.

Přestože odborná část akce se zpravidla soustředí jen na německojazyčný trh, letos pořadatelé umožnili také dalším spisovatelům z Evropy, aby tu své knihy nabídli agentům a redaktorům.

Učitele letos čekají přednášky o tom, jak studenty přivést k četbě v době, kdy na děti víc působí moderní technologie. Literatuře pro děti a dospívající je věnován celý jeden sál veletrhu.

Pod hlavičkou Leipzig liest se pak konají autorská čtená po různých kavárnách, restauracích, knihkupectvích či klubech v Lipsku.

Český stánek pro Lipský knižní veletrh letos opět připravila Moravská zemská knihovna. Podle její mluvčí architektonické řešení stánku odkazuje k českému funkcionalismu, své knihy na stánku vystavují nakladatelství Baobab, Academia, Host či Odeon. Zastoupeni jsou laureáti Státní ceny, Ceny Jaroslava Seiferta, Magnesie Litery, Ceny Jiřího Ortena či Ceny Josefa Škvoreckého.

Za Českou republiku do Lipska přijíždí číst čtveřice autorů – Milena Slavická, Petr Stančík, Jiří Dvořák a Jiří Padevět.

Související