Ve válce, v lásce i v iluzích je dovoleno vše
Mary Chamberlainová: Švadlena z Dachau
2015, Argo, přeložila Barbora Punge Puchalská, 328 stran, 348 korun

Pozdní románový debut devětašedesátileté Mary Chamberlainové má sice pár žmolků na kráse výrazu, nicméně perspektivu vnímání své hrdinky zkresluje výtečně. Švadlenka Ada má v knize nejen dar proměňovat štůčky látky v módní kousky, ale též talent obklopovat se prvotřídními grázly, jelikož naivita je pohříchu její druhou přirozeností. Jenže autorka morální soudy přenechává jiným. Na dívčině útěku z Paříže roku 1939 do belgického kláštera, na jejím živoření v šicím kamrlíku komandanta tábora v Dachau i na přídělovém hospodářství zničeného Londýna spisovatelku zaujalo genderové hledisko války, v níž je prý dovoleno vše jako v lásce. Potíž je v tom, že v době modelů na míru měly mužské stereotypy pořád dost tuhé konfekční rysy, které s Adinými iluzemi, bludy a strachy zúčtují způsobem pro nejkrvavější století příznačným.

 

Franz-Olivier Giesbert: Himmlerova kuchařkaVěřit člověku pekelným lidem navzdory
Franz-Olivier Giesbert: Himmlerova kuchařka
2015, Radioservis, přeložila Helena Beguivinová, čte Taťjana Medvecká, 347 minut, 299 korun

Audiokapitoly ze zkrácené rozhlasové četby románu, vykreslujícího zvrácené dějiny minulého věku jako gurmánskou frašku přelitou zabijačkovou polévkou, přinášejí zpověď vypravěčky, která je oproti švadlence z Dachau nebe a dudy. Róza je skvělá kuchta, místy i cuchta, rozhodně však žádné neviňátko a revolver umí nejen držet, což ladí s vitálním přednesem Taťjany Medvecké. Byť je Arménka, užívá života plnými lžícemi coby Francouzka odhodlaná věřit člověku lidem navzdory. Ve svinstvech války, kde nic není bílé ani černé, jen samá šeď obhajovaná plněním rozkazů, to pro ni načas znamená vařit i říšskému veliteli SS Himmlerovi. Pečlivého drůbežáře a vykonavatele konečného řešení židovské otázky neopomene sarkasmus autora knihy vykreslit jako nekňubu. A literát Jean-Paul Sartre u něj dopadl obdobně: peklo nejsou ti druzí, jak hlásal, nýbrž řádí v něm stejně jako v každém z nás.

 

Jan Němeček, Daniela Němečková: Prototyp zrady − Životní příběh Augustina PřeučilaNení třeba zabít Sekala, ale odsekat zrno od plev
Jan Němeček, Daniela Němečková: Prototyp zrady − Životní příběh Augustina Přeučila
2015, Epocha, 216 stran, 229 korun

Také československé jednotky bojující na západní frontě měly černé ovce. Konfident gestapa Augustin Přeučil pronikl přes Polsko a Francii až do hangárů RAF, odkud pak s ukořistěným hurricanem dezertoval do Belgie, odevzdal stroj Němcům a dál v pražské Petschkárně ochotně zavlékal druhé na popraviště či do lágru. Příběh jeho programové zrady, tak odlišné od tragicky labilních parašutistů Čurdy a Gerika, by snesl obratnější zpracování nehledě na děravé prameny a horlivost justice, která pak i s Přeučilem po válce uspořádala hrdelní proces. Z nejanalytičtějších pasáží portrétu vysvítá, proč se armádě vyplatí vytřídit − jakkoliv je to ve vlasteneckém vzepětí posíleném brannou povinností těžké − zrno od plev krhounků, mýtomanů a psychopatů. Ti labilitu předstírají leda při pohledu na oprátku.