Podruhé do téhož tématu vstoupil publicista a básník Miloš Doležal, když se v objemném svazku věnuje osobnosti číhošťského faráře Josefa Toufara. Také napodruhé je Doležalova historická exkurze objevná a podstatná. Zatímco první svazek nazvaný Jako bychom dnes zemřít měli mapoval samotný dramatický osud kněze umučeného v roce 1950 Státní bezpečností, aktuální kniha Krok do tmavé noci se ohlíží po dalších souvislostech.

Josef Toufar vstoupil do dějin nezáměrně, když se za jeho zády pohnul v číhošťském kostele křížek. Dodnes nevysvětlitelná událost se stala záminkou komunistickému režimu, aby se vypořádal s katolickou církví. Toufar měl být usvědčen jako podvodník a demaskován před soudem. K němu ale nedošlo, protože duchovní byl při výsleších brutálně ubit.

Příběhu z padesátých let se Doležal věnoval roky a před několika lety se rozhodl vydat ze své práce počet. Zájem nebyl zprvu velký. Respektovaného publicistu několik nakladatelství odmítlo: dílo je příliš detailní, obrazový materiál by snesl redukci, radili mu nakladatelé. Doležal neustoupil a knihu vydal v okrajovém nakladatelství na Vysočině.

Jeho práce neměla v podstatě žádnou propagaci a stal se další div, tentokrát literární: z objemného svazku se vyklubal bestseller. Druhý toufarský svazek nyní vydal Doležal se svými přáteli sám. A knihy se prodalo už několik tisíc výtisků.

Doležal je systematik. Žádná marginálie pro něho není dost malá, aby ji pominul. Krok do tmavé noci se tak věnuje například Toufarově primici, tedy první mši po vysvěcení na kněze, či záznamům jeho kázání. V jedné kapitole dokonce mapuje osud předmětů, které měl kněz u sebe při zadržení. Maličkosti? Ano. Zbytečnosti? Ne. Drobnosti pozvednuty z nicoty svědčí výmluvně o celku a činí jej plastičtějším.

Četba knihy Krok do tmavé noci vyžaduje v mnoha úsecích předběžnou čtenářovu znalost Toufarova života, ale zejména závěrečné kapitoly jsou samonosnými celky. Doležal zaznamenává jakýsi život po životě, tedy "nové" toufarovské osudy, jež se odehrály po vydání autorovy první tematické knihy. Kolem Toufara totiž nastal poprask, který vyvrcholil mediálně známým objevením jeho ostatků. Na světlo se dostal i příběh někdejšího sanatoria v pražské Legerově ulici, kde kromě Toufara zemřel o mnoho let později také Jan Palach.

A pak je tu ještě příběh vraha, estébácké kreatury a mučitele Ladislava Máchy, který bezbranného kněze utloukl. Důslednou investigativní prací Doležal nahlédl do Máchova života. Tohoto stále žijícího a jen okrajově potrestaného sadistu zachycuje v hrůzném světle jeho přesvědčení o vlastní nevině. Když ho sami komunisti pro neukojitelnou brutalitu posléze propustili, Mácha pláče, že je "celý život pronásledován", a vyhrožuje dokonce sebevraždou.

Kniha

Miloš Doležal
Krok do tmavé noci
Příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a číhošťského zázraku se zprávami archeologa, antropologů a soudního lékaře o exhumaci a identifikaci těla P. Josefa Toufara
2016, vydal Nezávislý podmelechovský spolek, 673 stran, 499 korun

Jako lítostivý a nerudný muž neschopný reálného pohledu se projevil i při soudních procesech na přelomu tisíciletí. Také u nich Doležal byl a s Máchou hovořil. Stihl mu položit i otázku, jestli něčeho nelituje. "Možná toho, že jsem se nestal lesníkem jako otec," prohlásil tehdy vrah. Doležal to výslovně neříká, ale jeho poselství je jasné: byť žijeme v barevném světě, některé věci jsou stále jen černobílé − a Mácha symbolizuje čiré zlo. Ne všechny hodnoty jsou relativizovány.

Miloš Doležal je nebývalým ohlasem svého toufarovského pátrání překvapen. Nepřičítá ho ani tak kvalitě vlastní práce jako spíš hlubším souvislostem. Některé dokumenty či svědci se objevovali velmi nečekaně a tyto objevy neustaly ani po vydání první a nyní ani druhé toufarovské knihy. "Možná nás čekají těžké časy a budeme potřebovat posilu v takových příbězích, jako je ten Toufarův," přemítá Miloš Doležal. Snad alespoň v tomhle se mýlí.

Související