Syrský básník Adonis, jenž poslední roky figuruje mezi favority na získání Nobelovy ceny za literaturu, kritizuje náboženský fanatismus. Ten podle něj "ničí srdce arabského světa".

Adonis vidí spásu v sekularismu a poezii, napsala agentura AFP, jíž básník poskytl rozhovor na knižním veletrhu ve švédském Göteborgu.

Šestaosmdesátiletý Adonis, vlastním jménem Alí Ahmad Saíd Asbar, žije v exilu. Vyslovuje se kriticky k roli Západu a Ruska v syrské válce. Tento konflikt si za uplynulých více než pět let vyžádal přes 300 tisíc obětí.

"Američané nehledají řešení, jen problémy," řekl v rozhovoru na veletrhu Adonis. "Američané nemají jasnou vizi. Nemají ji ani Rusové, kteří jsou hnáni jen vlastními zájmy. Arabský svět je strategická, bohatá oblast a Arabové jsou jen prostředkem k dosažení ropného bohatství", dodal básník.

Adonis patří k šíitské sektě alavitů, stejně jako syrský prezident Bašár Asad. V roce 2011 básník napsal Asadovi otevřený dopis, v němž ho vyzval k demokratickým reformám.

Nyní Adonis apeluje na oddělení politiky od náboženství a prohlašuje, že důležitou roli v tom mohou sehrát básníci.

"Poezie nemůže podříznout dítěti krk, nemůže zabít člověka nebo zničit muzeum," uvedl Adonis. "Arabská poezie byla vždy nenáboženská. V naší historii nejsou žádní velcí básníci, kteří by byli také zanícenými věřícími, jako byl například (Paul) Claudel ve Francii," upozornil Adonis.

"Budoucnost leží v sekularismu. Vždy jsem říkal, že nelze uskutečnit sekulární revoluci s lidmi, kteří vyjdou z mešity a zamíří na demonstraci. Revoluce je jedna věc a mešity druhá," zdůraznil.

Adonis, který je rovněž malířem, esejistou a uznávaným literárním kritikem, se roku 1985 přestěhoval do Paříže. Je držitelem francouzského Řádu umění a literatury. V roce 2011, kdy vypukly revoluce takzvaného arabského jara, byl největším favoritem britské sázkové kanceláře Ladbrokes na získání Nobelovy ceny za literaturu. Mezi spisovateli s velkou nadějí na vítězství se Adonis objevoval i v dalších letech.

Básník pochází z rodiny zemědělců, kteří žili v chudé vesnici na západě Sýrie. V dětství Adonis nechodil do školy. "Do třinácti let jsem neviděl auto, elektřinu ani telefon. Pořád se ptám sám sebe, jak jsem se změnil v toho člověka, kterým jsem dnes. Připadá mi to téměř jako zázrak," řekl v dřívějším interview.

Související