Knihu o přátelství mezi židovkou a Palestincem představila v úterý v Praze její autorka, izraelská spisovatelka a aktivistka Lizzie Doronová.

Próza, jež měla původně být dokumentárním záznamem přátelství dvou lidí ze znepřátelených stran, poprvé vyšla v Německu, v Izraeli nenašla nakladatele. Kniha se jmenuje Kdo je to sakra Kafka, o Kafkovi ale příliš nevypráví.

"Jako dítě jsem vyrůstala jen s matkou, která přežila holokaust, otec zemřel, když mi bylo osm let, nikdy jsem ho nepotkala. Vyrůstala jsem v domově, kde se o některých věcech nemluvilo vůbec, matka se rozhodla mlčet. Neodpovídala na otázky, kdo je můj otec, odkud pochází ona sama a co to je holokaust," řekla autorka v Praze.

"Když mi bylo deset let, začala jsem hledat odpovědi za pomoci knih. Našla jsem přítele ve Franzi Kafkovi, protože mi ukázal, že existují další lidé, kteří nerozumějí, co se děje mimo jejich ulici, čtvrť, zemi. Jeho postavy a zápletky mi pomohly žít dál svůj život," uvedla.

Kniha Doronové měla být původně součástí společného projektu s palestinským autorem. Nápad vznikl na konferenci v Římě, kam bylo po roce 2009 pozváno šest Izraelců a šest Palestinců. Měli vytvořit smíšené páry a vzájemně se poznat, aby ukázali, že lze dosáhnout vzájemného soužití.

Doronová dostala za partnera palestinského filmaře. "Měl natočit film o izraelské rodině, která je angažovaná v mírovém procesu, já byla zvědavá na jeho rodinu," řekla.

Poté se navštěvovali a sbírali materiál, získali i podporu Evropské unie, ale Doronová dostala varování od pravicových politiků v Izraeli, aby se držela tématu holokaustu a nepsala o Palestincích.

Bratr jejího přítele byl členem palestinského militantního hnutí Hamás. Od něj se dozvěděla, že pokud by palestinský spolupracovník Doronové zveřejnil svůj film, půjde mu o život. "Museli jsme projekt zastavit," vysvětlila Doronová.

Poté se rozhodla reálie převést do literární fikce, změnila jména i místa, příběh nicméně vychází ze skutečných událostí.

Doronová však ani pro román nenašla v Izraeli nakladatele. "V Izraeli už mě nezvou na žádné oficiální slavnosti, ani v památníku Jad vašem, kde jsem patřila k prominentním autorům, ani do škol na události připomínající holokaust," řekla v Praze.

Petr Himmel z Garamondu, který vydal český překlad, si autorky váží pro její odvahu. "Je to kniha kontroverzní, ale není to žádná podvratná literatura. V případě odmítnutí nakladatelem nejde o cenzuru, ale autocenzuru, lidé se bojí," řekl. Český překlad podpořilo izraelské velvyslanectví v Česku.

Související