Ve věku jedenaosmdesáti let v Praze v poslední lednový den zemřel bohemista a překladatel z chorvatštiny a srbštiny Dušan Karpatský. Toto pondělí informaci potvrdila předsedkyně Obce překladatelů Hana Linhartová.

Poslední rozloučení s Karpatským se uskuteční ve čtvrtek 9. února v 11 hodin v Ústřední obřadní síni na pražských Olšanech.

Obec překladatelů svému místopředsedovi Karpatskému loni na podzim udělila zvláštní cenu, když ho při předávání Ceny Josefa Jungmanna uvedla do Síně slávy českého překladu.

Porota tímto způsobem vyzdvihla Karpatského překlad Sarajevské princezny od doktora Ediba Jaganjace ze srbštiny. Kniha se silným protiválečným nábojem vypráví o holčičce zraněné při ostřelování Sarajeva a snaze lékařů zachránit jí život. Aktuálně úryvky z knihy znějí v Českém rozhlase Plus.

Literární historik a bohemista Karpatský, narozen roku 1935 v Trebišově, působil jako redaktor Československého rozhlasu či měsíčníků Plamen a Sešity pro mladou literaturu. Stal se předním českým překladatelem ze slovanských jazyků, zejména ze srbochorvatštiny. Byl známý jako propagátor vzájemných kulturních styků.

První překlad z chorvatštiny do češtiny zveřejnil roku 1958, dnes jeho bibliografie čítá více než 100 překladů z chorvatské, srbské, bosenskohercegovské a černohorské literatury.

V roce 2002 dostal v Záhřebu cenu za šíření chorvatské kultury ve světě. Doprovodná publikace přiřadila Karpatského k osobnostem, které v cizině došly většího uznání než doma.

O rok později Karpatský obdržel tuzemskou Státní cenu za překlad, kterou mu předal tehdejší ministr kultury Pavel Dostál. „Jsem překladatel praktik, v teorii jsem se nikdy moc nevyznal. Tak se nezlobte, když se vás dneska nepokusím oslnit abstraktními moudry o smyslu překládání,“ řekl Karpatský na tehdejším ceremoniálu v Míčovně Pražského hradu.

Karpatský publikoval několik prací o židech v srbské a chorvatské literatuře či v literatuře Bosny a Hercegoviny. Byl autorem popularizační encyklopedie Labyrint literatury, která roku 1982 vyšla poprvé pod názvem Malý labyrint literatury, tehdy z politických důvodů ještě pod vypůjčeným jménem.

Z nedávné doby byl autorem monumentálního svazku Koráb králový shrnujícího tisíc let chorvatské poezie.

„Nikdo neudělal pro naše lepší poznání jihoslovanských literatur tolik jako on. Méně je v českém prostředí známo, kolik toho souběžně vykonal v Charvátsku pro lepší poznání české kultury,“ napsal o Karpatském v časopisu A2 literární historik Jiří Pelán.

Z češtiny do srbochorvatštiny Karpatský přeložil například básně Václava Havla či Vladimíra Holana nebo hru Františka Hrubína Kráska a zvíře. V Chorvatsku se podílel na slovníku zahraničních spisovatelů.

Předloni Karpatský u nakladatelství Torst vydal komentovaný soubor svých dopisů, jež mu za téměř 60 let poslali jeho kolegové, přátelé a zejména spisovatelé čeští i jihoslovanští.

Kniha nazvaná Listář neobvyklou korespondenční podobou vyprávěla o Karpatského životě, její součástí jsou například Karpatského dopisy s básníky Vladimírem Holanem a Jaroslavem Seifertem či filmařem Pavlem Juráčkem.

„Karpatský ze svého bohatého archivu vytahuje dopisy jako kouzelník králíky z klobouku, překvapuje dalšími a dalšími jmény, ať všeobecně známými, ať takovými, jež v obecném povědomí sice nejsou, avšak, jak vyplývá z kontextu, mají význam pro česko-jihoslovanské kulturní vztahy, o jejichž intenzitu a kvalitu se významně zasloužil,“ napsal o knize literární kritik Jaromír Slomek v časopisu Týden.

Související