Současnou situaci protiputinské opozice ve své knize nazvané Zničím jim život popisuje britský novinář Mark Bennetts.

Autor, který dvacet let žil v Rusku, v publikaci s podtitulem Putinova válka s opozicí přibližuje uvažování současné opozice i Rusů, kteří dle tamního pořekadla "vyměnili párky za svobodu".

"Kniha novináře žijícího v Moskvě je jedinečná v tom, že autenticky přibližuje současnou situaci protiputinské opozice, přičemž dává prostor rozhovorům s oběma stranami, jak opozičníkům, tak představitelům státního aparátu a pravoslavné církvi," uvedl redaktor českého vydání Jiří Stárek.

Knihu v překladu Pavla Kolmačky nyní vydalo nakladatelství Vyšehrad.

Bennetts píše, že na konci svého nynějšího prezidentského období bude Vladimir Putin vládnout stejně dlouho jako Leonid Iljič Brežněv. V knize se novinář ptá, zda může Putinovu dlouhou vládu něco ohrozit. Líčí, jak se Putin během let u moci změnil, kterak se jeho režim liší od režimu sovětského a jak se paralelně s tím vyvíjí ruská opozice.

"Více než patnáct let poté, co Rusy oslovil jako jejich nový prezident, je již těžké vybavit si dobu, kdy hlava státu rozlohou největší země planety byla prakticky neznámý, nevýrazný politik, o němž se předpokládalo, že v krátkých postsovětských dějinách bude hrát pouze nevýznamnou roli," píše v prologu Bennetts.

„Putin však dokázal, jak hluboce se skeptici mýlili – svou moc nejprve zkonsolidoval a pak posílil. A nezdá se, že by chtěl odejít," uvedl autor.

V kapitole Vražda u zdi Kremlu spisovatel připomíná zastřelení jedné z nejvýraznějších postav opozice Borise Němcova. Na jiném místě se objevuje kauza hudební skupiny Pussy Riot, prostor v knize dostává také významný opoziční politik a aktivista Alexej Navalnyj.

Na druhou stranu si Bennetts všímá, že i přes okleštěné politické svobody a silnou korupci se zvýšila životní úroveň Rusů, pro které už opalování v černomořském letovisku v Turecku není nedostižným snem. Stejně tak si mohou pořídit nejmodernější televize a hi-fi soupravy.

Autor konstatuje, že mnozí vyměnili "párky za svobodu“, jak Rusové s oblibou říkají. "K čemu je mi svoboda slova, když mám prázdnou ledničku?" uvádí Bennetts argument jedné postarší ženy z Voroněže.

Spisovatel také připomíná, že Vladimir Putin se pustil do obnovy národní hrdosti, jež značně utrpěla, když Moskva ztratila status supervelmoci. Putin se za obnovu geopolitického významu Ruska dočkal ocenění i od nositele Nobelovy ceny za literaturu Alexandra Solženicyna.

V závěru své knihy pak britský novinář soudí, že před prezidentskými volbami v roce 2018 Kreml v tlaku na opozici nepovolí.

"Bennetts zachycuje přechodové okamžiky ruských dějin. Za pár let, až se badatelé budou pokoušet vysvětlit Putinovo druhé období, se jim tahle reportáž bude hodit," podotkl spisovatel Daniel Kalder.

V posledních letech se na českém trhu objevilo několik titulů věnovaných osobnosti současného ruského prezidenta či vztahu Ruska k Západu. Například investigativní americký novinář Steven Lee Myers v knize Nový car: Vzestup a vláda Vladimira Putina odvyprávěl Putinův životopis od dětství v Leningradě poznamenaném blokádou.

Historik a politolog Walter Laqueur ve své publikaci Putin a putinismus představil historické myšlenkové a politické zdroje, které současný ruský vůdce a jeho lidé u moci akcentují. V knize Zima přichází pak svého politického protivníka Putina analyzuje šachový mistr a představitel ruské opozice Garry Kasparov.

Související