Nebývale široké časové rozpětí vloni pokryla česká próza. Rozkročila se od barokní kultury, kterou se zabýval román Marka Vajchra, až po současnou uprchlickou krizi zachycenou v novince Marka Šindelky.

Literární ceny Magnesia Litera tento úsek zúžily zhruba na poslední půlstoletí. Porotci nejsledovanější kategorie Litera za prózu se na časové zasazení neohlíželi. "Měřítkem byl specifický způsob psaní, víc jsme zohledňovali osobitý literární styl," řekl v úterý šéf poroty Petr Fischer, když představil šestici nominovaných titulů.

Literu za prózu může získat Šindelkova novela nazvaná Únava materiálu, která vypráví o tělesném prožitku dvou arabských uprchlíků mířících do Evropy.

"Člověk vydrží hodně, ale pak se ozve rána a materiál začne praskat. Nejen ten osobní, ale i společenský," poznamenal Fischer ke knize letos třiatřicetiletého autora, nad jehož fyzickým způsobem psaní má čtenář "pocit, jako by se ho ta slova dotýkala."

Dva nominované romány se vyrovnávají s komunistickou minulostí nebo s ohledem na ni vybízejí čtenáře, aby přehodnotil postoj k současnosti.

Padesátiletý literární historik Michal Přibáň ve svém prozaickém debutu Všechno je jenom dvakrát vylíčil normalizační i polistopadovou společenskou atmosféru a prolnul několik vypravěčských linií.

Dle poroty tím Přibáň ukázal, že návratem do minulosti člověk "získává nový pohled a musí se vypořádat s něčím, co se najednou zjevuje v jiných konturách", řekl Fischer.

Předešlým režimem se zabývá také nominovaný román Ratajský les jedenapadesátiletého publicisty Aleše Palána. Ve třech časových rovinách se točí okolo vraždy komunistické funkcionářky z Československa 50. let minulého století. "Předkládá motiv msty, zabývá se otázkami viny a trestu," upřesnil šéf poroty.

Na Literu za prózu je dále nominován osmapadesátiletý Ladislav Šerý, jehož knihu Nikdy nebylo líp porota chápe jako variaci na undergroundové dílo Jana Pelce A bude hůř..., "ale z pohledu lidí, co se v Praze potloukají po hospodách a probírají současnost ze všech stran", prohlásil Fischer.

"Přes hospodské řeči román říká také věci moralizující a čtenář je přijme," dodal.

Posmrtně může Literu za prózu obdržet spisovatelka Zuzana Brabcová, od jejíhož úmrtí v srpnu uplynou dva roky. Nominovanou knihu Voliéry tvoří deníkové zápisky z posledního období autorčina života. Dle poroty představují diagnózu současné společnosti, v níž se člověk snaží "vytvářet svůj prostor pro svobodný život a naráží na různé klece, limity", uvedl Fischer.

Voliéry za knihu roku 2016 vloni v listopadu označili porotci Ceny Josefa Škvoreckého.

Poslední nominovanou na Literu za prózu je sedmačtyřicetiletá Bianca Bellová, která svůj příběh o dospívání nazvaný Jezero zasadila do postapokyptického prostředí připomínajícího vysychající Aralské jezero. "Je to politická kniha a jsem rád, že takovou ve výběru máme," podotkl Fischer.

Porotci cen Magnesia Litera dále vyzdvihli debut Zuzany Kultánové nazvaný Augustin Zimmermann. Román odehrávající se v Praze druhé poloviny 19. století však porota posuzující krásnou literaturu doporučila do soutěžní kategorie DILIA Litera pro objev roku.

Mnoho loňských románů se do výběru Magnesie Litery nevešlo, přestože již vzbudily ohlas třeba u literárních vědců na takzvané První bilanci pořádané Ústavem pro českou literaturu.

Zde se jako o výrazných titulech loňského roku hovořilo o románu Marka Tomana Chvála oportunismu, v němž o českých dějinách 20. století vypráví pražský Černínský palác, nebo o knize Marka Vajchra nazvané Jména příběhu. Ta se zabývá barokní kulturou a rodovou historií.

Vloni dále vyšly novinky spisovatelů Terezy Boučkové a Edgara Dutky, povídky Martina Reinera či romány Petra Stančíka a Jiřího Hájíčka vydané v rámci Velkého knižního čtvrtku.

Právě Hájíčkův titul Dešťová hůl za Knihu roku 2016 označila anketa pořádaná deníkem Lidové noviny. Od 208 respondentů Hájíček obdržel 17 hlasů.

Související