K tuzemským čtenářům se jedenadevadesát let po jediném českém vydání dostává kniha Slunce mrtvých ruského spisovatele Ivana Sergejeviče Šmeljova.

Autobiografická novela popisuje rudý teror na Krymu během občanské války v zemi, kde lidský život nemá žádnou cenu, ve 20. letech minulého století.

V novém překladu Jakuba Šedivého knihu v edici Pozdní sběr nyní vydává nakladatelství Prostor.

"Patrně by se dala najít spojitost mezi Sluncem mrtvých a proslulým filmem Nikity Michalkova Unaveni sluncem. A patrně si mnohý čtenář Šmeljovova díla vzpomene taktéž na nedávnou ruskou anexi Krymu," uvedla za vydavatele Denisa Novotná.

Hlavní linie Šmeljovovy prózy patří popisům života na Krymu ve 20. letech. Tehdy se poloostrov stal útočištěm pro ty, kteří před bolševickou revolucí včas neuprchli do Evropy.

Budoucí autor Slunce mrtvých se spolu se svou ženou vydal roku 1918 z Moskvy na Krym, aby revoluční běsnění přečkal v závětří.

Jenže na Krymu se několikrát změnila situace, až ostrov nakonec ovládli bolševici. Začal rudý teror, během něhož zemřely desetitisíce lidí.

Šmeljov se do Moskvy vrátil až o tři roky později, zbavený veškerých iluzí. Odtud už se ženou zamířili do berlínského exilu. Později se díky pomoci Ivana Bunina přesunuli do Paříže a na francouzský jih, kde v roce 1923 dopsal knihu Slunce mrtvých.

Časově ji lze vtisknout někam mezi Rudou jízdu Isaaka Babela a Čevengur Andreje Platonova. Próza Slunce mrtvých je nářkem nad zánikem Ruska. Šmeljov v ní líčí zpustošený, mrtvý Krym, mašinerii zabíjení za občanské války, každodenní boj s hladem i pozvolné umírání těch, kteří přežili řádění rudých. "Čtěte, máte-li dostatek odvahy," doporučil spisovatel Thomas Mann.

Slunce mrtvých záhy po svém vydání roku 1923 vzbudilo velký ohlas a bylo přeloženo do osmi jazyků; česky vyšlo poprvé v roce 1926.

"To je taková pravda, že to ani nelze označit za umění. Jedná se o první opravdové svědectví o bolševismu v ruské literatuře. Komu jinému se tak podařilo zachytit beznaděj a všeobecnou zkázu prvních sovětských let vojenského komunismu?" ptal se slavný disidentský spisovatel Alexandr Isajevič Solženicyn.

Šmeljov, který žil v letech 1873 až 1950, byl významný ruský spisovatel a publicista, představitel konzervativně-náboženského směru v ruské literatuře. Patřil k nejpopulárnějším a nejznámějším spisovatelům Ruska počátku 20. století.

Nová edice Pozdní sběr, ve které nakladatelství Prostor knihu vydalo, nabízí zapadlé knižní skvosty cizojazyčných autorů 20. století. Prvním svazkem edice s květinovými motivy na obálce se v březnu stala kniha Poslední půlšilink anglického klasika Williama Somerseta Maughama, která v Česku vyšla po 70 letech.

Související