SOZIALDEMOKRAT, 1. 7. 1924, č. 153

Bernov, rudá vesnice.

Příkladná práce sociálnědemokratické organizace a osvěty: Při 1200 obyvatelích 245 členů strany, 155 členů socialistické mládeže, 37 členů svazu malorolníků, 174 bez vyznání a 80 čtenářů stranického listu. – „Kéž bychom byli všude tak daleko...“

Německé dělnické hnutí tohoto státu se musí potýkat kromě hospodářských, politických a národních překážek, bránících vzestupu proletariátu, také s překážkami geografickými. Jeho oblast působení se rozprostírá v rozsáhlém pohraničí, pouze slabě provázaném, s výraznými ekonomickými odlišnostmi. Chybí mu mocenské centrum ve velkoměstě, které by vysílalo vlny energie do celého hnutí, určitý organizační středobod, který by mohl sloužit jako opora a příklad ostatním organizacím. Na německočeském maloměstě v Sudetech mají vedoucí úlohu převážně reakční maloměšťáci, teritoriální oporou dělnického hnutí jsou v prvé řadě průmyslové vesnice. Přirozená decentralizace se v průběhu vývoje otiskne do podoby hnutí a dost možná dá vzniknout vlastnímu typu organizace. Naše metody byly dosud snad příliš ovlivněny předlohou ve velkých městech a jsem toho názoru, že se v dalším rozvoji našich venkovských organizací musíme poohlédnout po příkladech ve vlastním kraji. Dozvěděl jsem se, že soudruzi z Bernova v okresu Nejdek vybudovali příkladnou organizaci, a rozhodl jsem se, že tuto „rudou vesnici“ navštívím a popíši.

Nejdek.

Dýchavičná lokálka nás dovezla až do příjemného krušnohorského městečka Nejdek, o jehož průmyslovém charakteru svědčí již z daleka kouřící komíny. Do toho ječí sirény velkých přádelen vlny a česané příze, které zaměstnávají na 4000 lidí. Tovární branou proudí ven široký zástup dělníků a dělnic – šťastných, že unikli robotě v zatuchlých halách přádelny. Místní předáci vyprávějí, že vzduch se tam uměle zvlhčuje a ani v nejteplejší dny se nesmí otevřít jediné okno, aby se s jemnou přízí nic nestalo. Žádný div, že se lidé v předválečné době z podniku potáceli jako duchové, když museli pracovat den co den 10 až 11 hodin – při denní mzdě od 28 do 120 krejcarů. Stroje se však rozbíhaly již tři čtvrtě hodiny před oficiálním začátkem pracovní doby, a kdo nebyl nastoupen spolu se stroji, byl propuštěn... Ze vzezření a svobodného výrazu v očích nynějších dělníků lze vyčíst, že odborové organizace, založené od převratu, příšerné vykořisťování zmírnily a vydobyly i mnohé další úlevy. V nejdeckém okrese je dělnictvo na vzestupu, a proto okres patří k baštám sociální demokracie. V posledních místních volbách jsme získali 60 procent všech hlasů a přímo v Nejdku stále ještě vládne sociálnědemokratická většina. Zasloužilý starosta města, náš starý soudruh Pecher, pyšně vypráví o výdobytcích rudé městské správy: Bylo postaveno meziměstské elektrické vedení, do škol byly zakoupeny učební pomůcky, neobnovované několik desetiletí, v hodnotě 100 000 korun, byla rozšířena sociální péče (v posledním ročním rozpočtu na ni připadlo 198 000 korun při 7200 obyvatelích!). K již postaveným 24 novým bytům se tento rok přidá dalších 60, příští rok by snad měly všechny děti ve školách dostat učební pomůcky zdarma. Zadlužení města se přes to všechno od převzetí moci snížilo přibližně o 100 000 korun. Marxistické hospodářství!

Rudá vesnice.

Cesta do Bernova vede přes mírně stoupající úrodné louky. Dá nám hned okusit aktuální problém agrárnické politiky z její praktické stránky: otázku cel. Tady v Krušných horách převládá chov dobytka. Obilí se pěstuje jen málo, neboť výnosy jsou vůči vynaložené sadbě průměrně v poměru 3 : 1. Pěstování obilí drží nad vodou ve skromném rozsahu vlastně jen potřeba slámy pro dobytek. Pouze malá část samostatných zemědělců pokryje potřebu obilí pro dům i hospodářství vlastní sklizní. Jak říkají místní předáci, ani největší sedlák široko daleko, který říká pane 120 jitrům (à 0,57 hektaru), nedokáže vypěstovat na hubených horských polích dost chleba. I on musí přikupovat obilí nebo mouku – důkaz toho, jak agrárníci pošlapávají zájmy chovatelů dobytka v českém pohraničí, když chtějí prosadit clo na obilí. – Stranické sídlo bernovských soudruhů se nachází uprostřed pestře kvetoucích luk. Čistá hostinská místnost je vyzdobena obrazy socialistických vůdců, mimo jiné portrétem zavražděného soudruha Schuhmeiera, který se těší velkým sympatiím i v místním kraji. Brzy uzavíráme přátelství s přítomnými důvěrníky, kteří s oprávněnou hrdostí předvádějí svou příkladnou práci. Z 1200 obyvatel vesnice, rozptýlené na několika kilometrech, volilo při posledních volbách sociální demokraty 87 procent a 85 procent voličů je organizováno v našich řadách. Místní organizace, rozdělená do tří sekcí, čítá 245 členů (z toho 100 žen), mládež 155, místní skupina svazu malorolníků 37. Z 18 mandátů v obci nám patří 16. Ve vesnici žije 76 odběratelů stranických novin Volkswille, 3 odběratelé novin Sozialdemokrat, 2 předplatitelé časopisu Kampf, je zde rozšířen i antiklerikální časopis Leuchtrakete. Bez vyznání tu najdeme 174 lidí a ve škole navštěvuje hodiny katechismu již jen 10 dětí – aniž by ve vesnici měli svou organizaci volnomyšlenkáři. Na cestě domů jsem se dozvěděl ještě jednu zajímavou skutečnost: V Bernově neexistuje jediný soukromý obchodník! Dělníci, malorolníci a část jinak agrárně orientovaných zemědělců pokrývají svoji potřebu ve vzkvétající bernovské filiálce proletářského konzumu.

Organizačně vzdělávací působení.

Ptal jsem se soudruhů, jak se jim podařilo vybudovat tak příkladnou organizaci a jak ji dokážou udržet. Odvětili, že to vychází z několika rozhodujících momentů. Zaprvé hnutí klíčí na úrodné půdě, kde bylo zaseto semínko socialismu již v 80. letech, zalévané potem statečných průkopníků. Sociální demokracie si vydobyla důvěru krušnohorského proletariátu za desetiletí pomalé, namáhavé práce a obstála i navzdory svodům komunismu a jedům hákového kříže.

Svým způsobem vštípili místním třídní boj i bezcitní, brutální továrníci z Nejdku. Zadruhé jsou bernovští soudruzi nakloněni exaktní organizační práci. Jsou bezvýhradnými zastánci systému domovních důvěrníků. Přestože vesnici chybí jakýkoliv rys uzavřeného sídla, byla pokryta hustou sítí důvěrníků, kteří jsou úzce spjati s členy a kteří se navíc starají o včasné vybírání poplatků a o vyúčtování. Neopozdí se jediný příspěvek. Tímto způsobem se pro organizaci okamžitě získá dorost nebo nově příchozí dělníci (zálohy usedlíků jsou již vyčerpány). Bernovští sociální demokraté jsou zatřetí odpůrci jakéhokoliv tříštění sil. Tvrdí, že už mají dostatek organizací a nechtějí zakládat nové. Práce totiž vždy zbývá na tytéž lidi a příliš mnoho rozličných členských povinností vyvolává u některých dělníků nechuť setkávat se, někdy i nechuť platit příspěvky. Bernovští v jedné ze sekcí místní organizace například společně zpívají. Podle jednoho soudruha by nebylo dobré zakládat ve vesnici vlastní skupinu pro děti. Tento úkol chce vyřešit v rámci místní organizace a přidělit jej speciálně ženské sekci. Bernovští spojili veškeré své organizační síly v obecním svazu, který propojuje všechny proletářské organizace ve vesnici, a jsou na něj napojeny i dvě menší sousední místní organizace. Obecní svaz vyřizuje všechny společné záležitosti a je – jak jsem byl ujištěn – skvělým nástrojem, jak prodchnout celé hnutí socialistickým duchem a zajistit mu rovnoměrný pokrok. Živoucím důkazem toho, jak se spojení sil promítá až na samý okraj hnutí, je potěšující stav bernovské skupiny malorolníků. Patří do ní pokrokoví drobní zemědělci, vyvíjejí čilou soudružskou činnost a jsou ve skvělém souladu s dělnickými organizacemi. Do stejné kapitoly náleží fakt, že v obci Poušť, spojené s obecním svazem Bernov, vládne navzdory jejímu zemědělskému charakteru sociálnědemokratická většina. Začtvrté v Bernově přistupují cíleně a obsáhle ke vzdělávání. Mladý, inteligentní soudruh mi předal bezchybně vypracovaný přehled shrnující program a četnost konání stranické školy, organizované v zimě speciálně pro Bernov a zajišťované výhradně domácími učiteli. V bohatém rozvrhu se kromě jednoduchých organizačních záležitostí nacházelo i účetnictví, vedení protokolu, jednací řád, vysoce vědecká témata jako vznik Země, dějiny pravěku, hospodářská nauka. Kromě toho proběhly i přednášky o politice, utopickém socialismu, stranickém programu atd. V návaznosti na stranickou školu se konal také kurs pro referenty. Dále se nabízely vzdělávací večery s diapozitivy. Na vzdělávání se pilně podílejí socialističtí učitelé, kteří jsou v Bernově, jakož i v celém nejdeckém okrese, zastoupeni ve značném počtu. To je příklad působení ve vlnách: Tam, kde dělníci svým dílem nezdolně utvářejí přítomnost i budoucnost, kde jsou organizace prodchnuty silným pocitem sounáležitosti, bohatým politickým a kulturním životem, jsou k nim přitahovány magnetickou silou i střední vrstvy a především ti přemýšliví z nich, již pak obohacují a posilují celek. Podpůrný vliv tohoto působení na duchovní a kulturní život v celé vesnici lze názorně ukázat na srovnání Bernova s nedalekými krušnohorskými obcemi, kde chudobné domácké pracovníky a dřevorubce ovládá zoufalství a kořalka...

Poznámka na závěr.

„Kdybychom byli všude tak daleko, pak už bychom tady měli socialismus“ – těmito slovy nechal na závěr působit svou řeč jeden důvěrník. Nemají ovšem být výčitkou tisícům věrných, pilných důvěrníků, kteří pracují pro sociálnědemokratické hnutí s týmž obětavým zápalem, jimž jsou však nepříznivými podmínkami tak úžasné úspěchy upírány. Hnutí v okolí „rudé vesnice“ hrají v tomto okamžiku rozhodně do karet určité prvky, které jinde hrají proti němu. Západočeskou sociální demokracii postihlo nešťastné rozdělení méně silně, obzvlášť v nejdeckém okrese zůstala mezi dělníky neotřesitelná jednota. Tím byly v místních velkopodnicích (v Nejdku existují také železárny zaměstnávající 900 lidí) zachráněny zrušené odborové organizace, a tudíž i pilíře proletářské moci v okrese. Výhodná je zároveň i národní jednolitost obyvatel, díky níž nedopadá na hnutí z bezprostřední blízkosti sžíravý jed národního boje. K tomu se přidává ještě ekonomický fakt, že se nejdecký okres nachází po výkyvech v době krize na průmyslovém vzestupu. Přádelna vlny a česané příze čítala před válkou 1200 dělníků, nyní jich má 4000 a chystá se na rozšíření pro 6000 lidí, neboť říšskoněmecká mateřská firma přeložila kvůli očekávanému zatížení reparacemi větší část své výroby do Čech. I přes to všechno zůstává bernovským soudruhům dost zásluh, abychom je mohli chválit před naší stranickou veřejností a propůjčili jim čestné uznání. Příklad rudé vesnice snad požene k nové práci mnoho soudruhů a soudružek, dodá jim jistotu, že stanoveného cíle lze dosáhnout.

Wenzel Jaksch

Související