Marťani, nebo komunisti?
Judy Blumeová: V případě neočekávané události
2017, Nakladatelství Argo, přeložila Michaela Konárková, 400 stran, 398 korun

Začátek 50. let. Spojené státy jsou vítězem horké války a poznenáhlu přejímají roli lídra války studené. Domů se vrátili hrdinové z fronty a jejich rodiny se učí, jak co nejsladším způsobem podlehnout konzumu. Patnáctiletou dívku, která je hrdinkou románu V případě neočekávané události, zajímají především módní novinky, televizní program a samozřejmě kluci. Pak se ale poblíž jejího domova zřítí hořící letadlo. Osamocená tragédie? To si veřejnost a média mohou myslet jen do té doby, dokud nespadne další stroj. A pak ještě jeden. Do malých životů vstupuje velká politika a ještě větší obavy. Mají v tom prsty Marťani, nebo komunisti? "Jsme úplně obklíčení," prohlásí jedna z postav knihy.

Judy Blumeová je úspěšnou autorkou literatury pro dospělé i mládež. Tentokrát se vrací do vlastního dětství, pád tří letadel zažila, když jí bylo čtrnáct. Její otec jako zubař pomáhal identifikovat mrtvoly. Kniha nabízí dráždivý průsečík romantických a skeptických představ o životě. Mladé hrdinky jsou nuceny dospět velmi rychle.

 

Slon ve službách míru
Dirk Husemann: Slon pro Karla Velikého
2017, Nakladatelství Knižní klub, přeložil Rudolf Řežábek, 408 stran, 359 korun

Historický román odehrávající se na počátku 9. století nabídne vše, co má nenáročný příběh obsahovat: lásku, sny, úklady… A něco navíc: slona, který kráčí Evropou.

Diplomacie mezi mocnostmi − v tomto případě franckou říší a saracény, jak se říkalo muslimům − je křehké umění. Muslimové v té době ovládali nejen Blízký východ, ale i část dnešního Španělska. Karlu Velikému se už nechce válčit, a tak pošle protivníkům dar: ušlechtilé koně a psy. Mise je natolik zásadní, že když dojdou potraviny, doprovod losuje, kdo se obětuje jako krmivo pro psy. Ztráta jediného psa by totiž mohla ohrozit vytoužený mír. Podaří se. Chalífa je darem potěšen a císaři odpovídá rozmáchlým gestem: posílá mu slona, tvora, jakého Evropa dosud nezná. A protože neznalost vyvolávala strach už před třinácti sty lety, byl tlustokožec pokládán za ztělesnění ďábla. Jako krmivo pro slona se už nikdo obětovat nemusel, ale cesta do Cách se ukázala být ještě dobrodružnější.

Německý archeolog Husemann vycházel z historického faktu − zmínku o sloní pouti v archivech opravdu nalezneme. Obalil ji veskrze čtivými řádky. Dovézt slona až k císaři je veliká fuška, číst si o tom je ale záležitost vysloveně oddechová.

 

Stvoření ženy
Hana Kolaříková: Pravý leopardí kožich
2017, Nakladatelství Host, 224 stran, 269 korun

Jemný dotek prstem − a už nic víc. Ta situace poněkud připomíná Michelangelovo Stvoření člověka. Bůh se na slavné fresce dotkne prstem člověka a předá mu tak život. Matka v románu Hany Kolaříkové se podobně dotkne svraštělé kůže svého předčasně narozeného dítěte. Ne, ten dotek bezbrannému tělíčku nepřinese smrt, ale ono přesto zemře. Matce zbývá jen bolest, osamění a to nejtěžší: život.

Kolaříková vytvořila soustředěný, chtělo by se říct odpovědný text. Píše stroze, emoce nejsou primárně zobrazeny ve slovech, ale nad nimi, v situacích a postojích. Pravý leopardí kožich bývá charakterizován jako psychologický román. Důraz klade na vnitřní svět, ten vnější je redukován. Autorka zachycuje ženské prostředí, přitom rozhodně nenapsala ženský román. Genderové stereotypy překračuje s takovou nonšalancí, že si jich ani nevšimne. Pokud se čtenář dokáže zhluboka nadechnout a s autorkou se ponořit, promine jí menší invenci při stavbě větných celků a příliš snadné klouzání mezi všemi těmi kontinenty a epochami.

 

Rusko iluzí zbavené
Ivan Sergejevič Šmeljov: Slunce mrtvých
2017, Nakladatelství Prostor, přeložil Jakub Šedivý, 304 stran, 297 korun

Na začátku letošního roku přišlo nakladatelství Prostor s edicí Pozdní sběr, v níž vydává v nových nebo revidovaných překladech knihy autorů, kteří publikovali ve 20. století. Jsou to "díla, dnes možná pozapomenutá anebo zapadlá, která však na vinici času dozrála a prokázala svou trvalou hodnotu", píše se v edičním plánu nakladatelství a tato definice přesně sedí i na zatím poslední titul zmíněné edice. Byť Ivan Sergejevič Šmeljov patřil na začátku 20. století k nejpopulárnějším ruským autorům, jeho jméno zná dnes s největší pravděpodobností jen pár znalců. Stejně tak i jeho autobiografická novela Slunce mrtvých nedosahuje věhlasu Zločinu a trestu, ale to vůbec neznamená, že nám tento text nemá dnes už co říci. Spíš naopak. Šmeljov totiž píše o ruské občanské válce, před níž se pokusil v roce 1920 ukrýt na Krymu. Marně. Při zběsilých masakrech, jež tam rozpoutali bolševici, přišel o syna i víru ve svou zemi. Nepřipomíná vám to něco?

 

Celebrita pro 22. století
Martin Vopěnka: Můj bratr mesiáš
2017, Nakladatelství Mladá fronta, 272 stran, 279 korun

Jaké je to, být bratrem někoho opravdu slavného? Martin Vopěnka ve své další fantasy morálního neklidu zvolil právě takovou rodinnou konstelaci. Nespokojil se s nějakým tím sportovcem či umělcem, slávou je v jeho pojetí obestřen sám mesiáš. Být jeho bratrem je ale po čertech těžké, zejména uctívá-li spasitele pouze část společnosti. Dokáže mesiášův bratr nést sourozencovo poselství i po jeho smrti? A jak to zkomplikuje fakt, že prorokovo učení bylo často nejednoznačné či naopak všeobjímající?

Vopěnka se s úspěchem pokouší o široký zásek. V jeho románu nacházíme paralely ke křesťanství i hnutí New Age, objevují se tu uprchlíci i nenávist vůči nim. Ve 22. století také sužuje planetu katastrofální sucho. Vědci si s ním nakonec dokážou poradit, ale poněkud to přeženou… A pochopitelně: nemůže chybět sex. Mladá dívka a stárnoucí muž, do kterého jsou vkládány naděje ostatních, tvoří nesourodý pár, ovšem s velkým potenciálem.

Martin Vopěnka jako předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů dobře ví, co musí obsahovat úspěšné knihy. Na čtenáře zjevně hodně myslí i při vlastní tvorbě. Stálo by však možná za to trošičku ubrat na atraktivitě reálií a víc věřit samotnému příběhu. Ten je velmi silný a žádnou podporu nepotřebuje.

 

Vítejte na lomboku
Michaela Štěchová: Anna zachraňuje svět
2017, Nakladatelství Ikar, 160 stran, 199 korun

"Tak jsem na Lomboku! Konečně mezi Sasaky! Někde jsem četla, že mezi jednotlivými indonéskými etniky jsou prý ještě větší rozdíly než mezi evropskými národy. Zajímá mě, jak hodně je to tvrzení přehnané… První, co jsem na pevnině spatřila, byl asi pětadvacetiletý mužík v růžovém tričku s nápisem I LOVE PRAGUE." Tak začíná druhá část novely, kterou Michaela Štěchová pojala jako "fiktivní deníkové zápisky pražské angličtinářky", jež se vydává do Indonésie učit tamní děti.

Východisko příběhu je tedy už na první pohled jasné: stačí odbočit z turistických pěšin, vyhnout se plážím, jež znáte z webových stránek cestovek, a ocitnete se společně s autorkou v trochu jiném světě. A při střetu rozdílných kultur, který nemůže v takové situaci nenastat, vzniká samozřejmě spousta tu více, tu méně bizarních situací. Autorka je líčí ve svižném tempu, zajímavým jazykem a s vtipem, takže se nudit nebudete. Ať už ležíte na pláži někde v Indonésii, anebo u Máchova jezera.

 

Žo Langerová: Žila jsem s oddaným komunistou
2017, Nakladatelství Prostor, přeložil Josef Moník, 284 stran, 297 korun

Že jsem si tě vůbec brala! Tak si povzdechne mnohá žena. Židovská intelektuálka Langerová však ne. Se svým mužem prožívala iluze o rudém světě, přičemž ona sama totalitu prohlédla. Svému partnerovi stála po boku i tehdy, když ho soudruzi odsoudili na 22 let.

 

Michaela a Karl Vocelkovi: František Josef I.: Císař rakouský a král uherský 1830−1916
2017, Nakladatelství Paseka, přeložila Zlata Kufnerová, 416 stran, 445 korun

Stařičký mocnář, symbolizující monarchii, vždycky tak starý nebyl. To je pochopitelné, ale představit si ho jako reformátora či zamilovaného mladíka si moc nedovedeme. Po přečtení této zasvěcené monografie už ale ano.

 

Zuzana Pospíšilová: Hasičské pohádky
2017, Nakladatelství Grada, ilustroval Josef Pospíchal, 120 stran, 249 korun

Které dítě by si aspoň chvíli nepřálo být hasičem? Při čtení těchto pohádek se však do této role snadno vžije. Je to logické: některé požáry má na svědomí čert a nejlepší hasič je vodník. I na moderní záchranářskou techniku se ale v knize dostane.

 

Barbara Colorosová: Děti za to stojí! Darujte svým dětem sebekázeň
2017, Nakladatelství Dharmagaia, přeložila Renata Havrdová, 336 stran, 358 korun

Nikoliv tresty, ale rozvoj odpovědnosti. A místo zákazů raději zřetelné hranice. Autorka předkládá výchovné modely, které podle ní fungují, ať už učíme caparta na nočník, nebo se adolescenta pokoušíme odradit od drog.

 

Související