Německý spisovatel a právník Bernhard Schlink se světově proslavil knihou Předčítač z poloviny 90. let.

Název jeho nové knihy Letní lži, kterou nyní v působivém převodu Zlaty Kufnerové vydalo nakladatelství Prostor, může být pro leckoho matoucí.

Slovo "letní" jako by vyvolávalo představu nezávaznosti, nedůležitosti nebo snad pomíjivosti. Ale o pomíjivost v Letních lžích vlastně jde: léto vždy skončí příliš brzy a věrně tak zrcadlí běh lidského života.

Povídky, které Schlink v nové knize čtenářům předkládá, z tohoto pocitu zcela vycházejí. A právě cit pro neuchopitelné dělá z autora velkého spisovatele, jehož rukopis je v určitých momentech podobný třeba rukopisu Marcela Prousta.

Schlink to ostatně ukázal už v Předčítači, v němž ze vztahu mladého chlapce a postarší ženy, bývalé dozorkyně v koncentračním táboře, dokázal vytvořit neobyčejné drama.

Také v jeho poslední povídkové knize Letní lži se mnohé točí kolem toho, co si protagonisté řeknou (anebo spíše neřeknou). Postavy se setkávají, tráví spolu podstatné chvíle života, ale vlastně se neznají. Neznají se proto, že je mezi nimi cosi nevyřčeného: lež, milosrdná lež, pravda, která by vypadala jako lež, věci, co se nevejdou do slov.

Autorovy texty kráčí po tenké hranici jazyka, po pěšince dělící to, co lze a co nelze vyjádřit. Jsou plné napětí, díky kterému se jeví jako okamžiky, v nichž se lámou lidské životy.

Zároveň ukazují, že každý detail – byť na první pohled naprosto bezvýznamný – může být klíčový a že rozhodnutí ovlivňující naše životy se často rodí "zničehonic".

I atmosféru mají Letní lži zvláštní, ospalou. Noc v Baden-Badenu překvapí jemně stupňovanou hrou nedůvěry a zamlčování, hned první povídka Po sezoně zase vážným vztahem, který se zrodí ze zcela náhodného setkání. V Cizinci v noci zase uhrane nevěrohodný vypravěč a až borgesovská konstrukce.

Tematickému ladění odpovídá i Schlinkův styl. Je jako obvykle civilní, uměřený, prostý velkých gest. Nenápadný, tlumený projev souzní s atmosférou pozdního léta a nadcházejícího podzimu. Jako by se v něm zrcadlila lidským životům tak vlastní melancholie.

Zvraty ve Schlinkových textech jsou náhlé, stejně překvapivé ale bývají i začátky příběhů.

Kniha

Bernard Schlink

Letní lži

2017, Nakladatelství Prostor, přeložila Zlata Kufnerová, 248 stran, 287 korun

Povídka Cesta na jih například začíná slovy: "Den, kdy přestala milovat své děti, nebyl jiný než ostatní dny. Když si druhý den ráno kladla otázku, co tu ztrátu lásky vyvolalo, žádnou odpověď nenašla. Byly její bolesti zad zvláště úporné? Cítila se obzvlášť ponížená tím, že selhala v jednoduchém rodinném úkolu? Byl to spor s personálem, co ji tak urazilo? Musela to být nějaká podobná maličkost. Velké věci se jí v životě nestávaly."

Velké věci se nestávají v životě žádnému z protagonistů Schlinkových povídek, ale právě v tom spočívá jejich kouzlo. Životem totiž hýbou maličkosti, jejichž význam se ukazuje teprve později nebo se vyjeví při pohledu z jiné perspektivy, což je i případ hrdinky citované povídky.

Teprve na sklonku života si je ochotná přiznat, že klíčová událost jejího života – rozchod s milovaným mužem – se ve skutečnosti odehrála úplně jinak, než si celé roky namlouvala.

Související