Na několika místech v centru Prahy je od pátku k vidění výstava pojednávající o rakouském spisovateli, básníku a překladateli Stefanu Zweigovi, jenž žil v letech 1881 až 1942.

Plakáty upozorňují na Zweigovo dílo, myšlenky a úvahy. "Vyšla z toho jakási óda na přátelství a apel proti antisemitismu a válce, v současné době témata velmi aktuální," uvedla za pořadatele Zuzana Brikciusová.

Ta se svým mužem Eugenem Brikciem deset let pořádá plakátové výstavy připomínající slavné osobnosti či události. Současná přehlídka se koná u příležitosti 75. výročí Zweigova úmrtí.

Brikciovi již v minulosti podobně přiblížili život a dílo Karla Poláčka, Jaroslava Seiferta, Franze Kafky nebo Voskovce a Wericha. Všechny předchozí výstavy i tu současnou, pro něž vždy vznikají originální plakáty, lze vidět na webových stránkách projektu.

Nynější výstava o Zweigovi vznikla ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem a potrvá do 17. září. Plakáty jsou vylepené u kostela sv. Josefa na náměstí Republiky a v ulici Klárov u stanice metra Malostranská. Dva panely se nacházejí v ulici U Lužického semináře.

Popisují život a dílo Stefana Zweiga, nabízejí ukázky z jeho pamětí Svět včerejška doplněné fotografiemi spisovatele, jeho rodiny i dobovými snímky míst, kde působil.

Kniha Svět včerejška s podtitulem vzpomínky jednoho Evropana je jedním z Zweigových nejdůležitějších děl a též pramenem pro pochopení novodobé evropské kultury.

Formou očitého svědectví kniha zachycuje nejdůležitější události novodobé evropské historie, atmosféru jejích měst a setkání s desítkami nejvýznamnějších evropských osobností.

Plakáty též připomínají další důležité evropské osobnosti přelomu 19. a 20. století. K těm, kdo Zweiga nejvýrazněji formovali, patřil Sigmund Freud a jeho psychoanalýza.

Výstava připomíná také Zweigovo setkání s Theodorem Herzlem, významným představitelem sionismu řečeném "duchovní otec státu Izrael". Popisuje Zweigovo cestování po světě, zoufalství z první světové války i hrůzu z přicházejícího nacismu.

"Podruhé se nyní rozpoutalo to, čeho jsem se obával více než vlastní smrti: válka všech proti všem. A ten, kdo po celý život vášnivě usiloval o spojenectví v duchu a lidskosti, cítil se v této chvíli, která jako žádná jiná požadovala nezlomné společenství, tímto náhlým vyčleněním bezcenným a osamělým jako nikdy ve svém životě," napsal Zweig o těchto chvílích ve svých pamětech.

Se svou manželkou Lotte v únoru 1942 dobrovolně ukončili život.

Související