S nebývale výraznou sebekritikou do své nové éry vstupuje přední tuzemská kulturní stanice Český rozhlas Vltava.

Když její nové vedení v čele s šéfredaktorem Petrem Fischerem v úterý představilo změny v programu, opakovaně se vymezovalo vůči dosavadnímu působení Vltavy.

„Umění není jen od toho, abychom jej pozorovali a dojímali se nad ním. Má nám otevírat otázky, o nichž můžeme přemýšlet, a dokonce se o nich pohádat,“ konstatoval Fischer, podle nějž taková diskuse Vltavě dosud „tragicky chyběla“ a stanice přestávala rezonovat. „Když jsem Vltavu v předešlých letech poslouchal, měl jsem pocit, že někteří lidé se kritického postoje až báli,“ uvedl nový šéfredaktor.

Při představování nového operního pořadu později dodal, že Vltava dosud opery hrála, jen zřídka ale reflektovala jejich společenský význam.

„Když jsme hovořili se ztracenými či potenciálními posluchači, dozvěděli jsme se, že nás vnímají jako zastaralou stanici, kde se mluví archaickým jazykem, kde je jakási elitářská skupinka odborníků, jimž nikdo nerozumí,“ doplnila ředitelka programu Eva Hazdrová Kopecká. A také slovesný dramaturg Petr Gojda hovořil o tom, že Vltava se „zapouzdřila ve starém způsobu nahlížení na svět“ a místy byla „sebevzhlíživě vážná“.

Důvodem k razantním změnám, kdy z čela stanice po patnácti letech odešel Lukáš Hurník a na jeho místo nastoupil někdejší komentátor Hospodářských novin Petr Fischer, byl pokles poslechovosti.

Zatímco ještě roku 2014 stanice měla poslechovost okolo 180 tisíc lidí, vloni už to bylo jen 130 tisíc. „V roce 2014 si ji denně naladilo 80 tisíc lidí, vloni už jen 40 tisíc. Vltava se dostala na historické minimum,“ vysvětlila v úterý Hazdrová Kopecká, podle níž se teď Vltava bude snažit „neztratit těch posledních 40 tisíc“ a naopak oslovit posluchače nové.

Vedení stanice zjevně usiluje o jakýsi manažerský restart. Spojení kulturní stanice občas nahradí termínem artová, padají výrazy jako „umění nás baví“ či „umělecká laboratoř“, místo posluchačů se užívá pojem konzument.

„Z posluchačů se stávají konzumenti. Na mobilech si můžete naladit jakýkoliv program i mluvené slovo. Musíme se naučit nabízet náš obsah jinými cestami než jen přes lineární vysílání,“ uvedla například Hazdrová Kopecká.

Od října se na Vltavě vyrovná poměr hudby a mluveného slova zhruba padesát na padesát. Po patnácti letech se změní zvuková grafika, nové znělky pro stanici připravil skladatel Ivan Acher, známý mimo jiné spoluprací s někdejším pražským Divadlem Komedie.

Přibude původních publicistických pořadů, Vltava bude více využívat výměnu s takzvanou Evropskou vysílací unií, častěji také zařadí živý přenos koncertu na úkor pozdějšího uvedení.

Každý měsíc chce stanice přinést premiéru jedné rozhlasové hry. A prakticky všechny klíčové pořady bude Vltava tentýž den uvádět v premiéře a v jiném čase je ještě reprízovat. Ihned také budou k dispozici na jejím webu.

„Před rokem 2000 bylo publikum Vltavy segmentované. Jazzoví fanatici nenáviděli komorní hudbu, příznivci opery nesnášeli rock,“ uvedl hudební dramaturg Aleš Opekar, podle nějž už ale dnešní posluchači nejsou tak vyhranění. „Proto také naše vysílání již nebude dělat tak ostré hranice mezi klasickou a neklasickou hudbou,“ vysvětlil.

Podle Petra Fischera chce Vltava být „kulturním rádiem, které mluví se společností“ a reflektuje to, co společnost prožívá. „Proto jsme dali větší prostor publicistice a kritice, které v jiných českých médiích než specializovaných periodikách zásadně chybí,“ řekl.

Od října se promění pořad Mozaika, jenž bude o hodinu delší, vyzkouší nové žánry a o víkendu bude k reprízám nejlepších reportáží týdne dodávat aktuální komentáře či zvát na kulturní události příštích dnů.

Již nyní lze na vlnách Vltavy naladit nový pořad Vizitka, v němž Renata Klusáková představuje významné osobnosti českého kulturního života.

Novinkou budou čtyřicetiminutové Reflexe, hlavní publicistický pořad s důrazem na analytický přístup. Má se zaobírat souvislostmi české, evropské i světové kultury a střídat žánry rozhovorů, besed či reportáží. „Například v prvním dílu se Michaela Vrchotová zabývá akvizicemi umění a srovnává současnou situaci s rokem 1923, kdy Československo koupilo velkou kolekci francouzského umění,“ upřesnil vedoucí publicistického vysílání Jiří Kamen.

Odpolední Mozaiku v programu nahradí pořad ArtCafé, v němž moderátoři silněji projeví své názory a jejž program označuje zkratkou „co potřebujete vědět, než večer vyrazíte za kulturou“.

„ArtCafé naváže na to nejlepší z Čajovny či Mozaiky, bude nabízet podobnou hudbu jako třeba world music, ovšem k matadorům typu Petra Dorůžky jsme najali pět šest nových jmen,“ upřesnil dramaturg Opekar.

Pětkrát týdně Vltava uvede půlhodinový pořad Kontexty – v prvním dílu se filmový kritik Vladimír Hendrich zaměří na současnou českou filmovou publicistiku.

V pořadu Rádio Dada budou takzvaná slam poetka Bio Masha, hudebník a filmař Petr Marek, spisovatel a fotograf Igor Malijevský či romanopisec Václav Kahuda usilovat o formát „na pomezí talk show a stand-upu s přesahem k rozhlasové hře“.

V neděli večer pak Vltava představí pořad Sedmé nebe, opřený o silné moderátorské osobnosti, jako jsou Robert Nebřenský z kapely Vltava, skladatel Vladimír Franz, písničkářka Sára Vondrášková alias Never Sol nebo od příštího roku Monika Načeva. „Franz bude dávat přednost klasické hudbě, Vondrášková se zaměří na současnou elektronickou hudbu a ve svém projevu bude více kamarádská, Nebřenský je pak jakýmsi milým komentátorem svých hudebních zážitků,“ popsal Opekar.

Další novinkou bude pořad Futurissimo zaměřený na budoucnost hudby. Zodpovídat za něj bude současný skladatel Miroslav Pudlák. „Bude si zvát hosty. Cílem je vytvořit jakousi větší plochu, kde soudobou hudbu představíme ve větším celku, jako to má v koncertních programových blocích na Vltavě hudba klasická,“ upřesnil Petr Fischer.

Novou četbu na pokračování zahájí letošní román Citlivý člověk od Jáchyma Topola, jejž namluvil Petr Čtvrtníček. Do konce roku se na pokračování dále bude číst próza Očarování od rakouského spisovatele Hermanna Brocha či Muž bez vlastností od Roberta Musila, jenž bude mít na poměry Vltavy nezvyklých třicet dílů. Načetl je herec Jiří Hromada.

„Příští rok nás čeká četba z románu Jezero Bianky Bellové, z Bloudění Jaroslava Durycha či Suttree Cormaca McCarthyho,“ vypočítal slovesný dramaturg Vltavy Petr Gojda.

Z rozhlasových her stanice chystá premiéry Elfriede Jelinekové, Wernera Schwaba, Thomase Bernharda či Ingeborg Bachmannové. Velký výskyt tvůrců rakouského původu souvisí se současným takzvaným Rakouským rokem na Vltavě.

V cyklu Osudy má letos na podzim dojít na vzpomínky signatáře Charty 77 Petra Uhla, hudebníka Jiřího Stivína či básníka a historika umění Josefa Kroutvora. Příští rok budou následovat osudy publicisty Karla Hvížďaly či filozofa Václava Bělohradského.

Související