Dá se v holokaustu najít poezie? Americké autorce Affinity Konarové se to podařilo v románu zvaném Mischling, jejž zítra představí na Festivalu spisovatelů Praha. Kniha popisuje život v takzvané lidské zoo nacistického lékaře Josefa Mengeleho, jenž prováděl sadistické experimenty v koncentračním táboře Osvětim.

Utrpení Mengeleho obětí však spisovatelka vypráví očima dvanáctiletých polských dvojčat Perly a Staši, které navzdory vší hrůze mají bohatý vnitřní život plný obrazů, metafor, lásky a naděje na přežití.

"Napsat knihu na toto téma je těžké, protože musí být svým způsobem nesnesitelná," říká v rozhovoru pro HN autorka knihy. "Potřebovala jsem najít jazyk, který by ty hrůzy podtrhl, ale přitom jej čtenáři dokázali vstřebat," říká, proč si začala půjčovat z poezie, kterou prý zbožňuje.

Román se jmenuje podle označení z takzvaných norimberských zákonů, které nálepkou mischling označovaly lidi s alespoň částečným židovským původem.

Letos devětatřicetiletá Konarová se o tématu dozvěděla, když si v šestnácti letech přečetla knihu vzpomínek Děti plamene − jedno z mála dochovaných svědectví o Mengeleho hrůzných pokusech na dvojčatech. Konarová se o téma zajímala, bádala, už dříve se jej neúspěšně pokusila rozvinout v prózu. Nakonec jej opustila.

Když později zaznamenala úspěch se svým debutovým románem Ilustrovaná verze věcí, rozhodla se, že další knihu přece jenom napíše o Mengelem. Tentokrát už se to podařilo a román Mischling se dočkal uznání v deníku New York Times či oborovém časopisu Publishers Weekly. Koncem loňského roku jej v českém překladu Dominiky Křesťanové vydalo nakladatelství Odeon.

Protagonistky knihy Perla a Staša vnímají noční můru v Osvětimi s až naivním odstupem. Nešetří detaily, avšak vždy jsou schopné kolem sebe najít krásu.

V jedné scéně například Mengele nechá Stašu ohluchnout na jedno ucho, aby vyzkoušel, zda to její dvojče Perlu bude bolet. Staša si v důsledku toho začne představovat, že se v ráně v jejím uchu soustřeďují sny "tak krásné, že jsem Strýčkovi téměř prominula ta zvěrstva, která mi způsobil", jak píše.

Právě tato sofistikovaně zachycená dětská nevinnost je jednou z nejoriginálnějších složek románu. "Pro mě je naprosto přirozené takhle psát, možná proto, že jsem sama pořád trochu dítě," říká autorka. "Literárně vzato tento postup autorovi poskytuje svobodu, dovoluje mu flexibilněji a nápaditěji zacházet s vyprávěním. A čtenáři snáze přijmou, pokud se takto vyjadřuje dětská postava," dodává.

V průběhu knihy Mengeleho zvěrstva narůstají. Dvojčata jsou rozdělena, avšak láska jedné k druhé je přiměje k sobě zase najít cestu. Totéž prý při psaní pohánělo i Konarovou. "Vydržela jsem ten román psát díky tomu, že vyprávěl o dvou lidech, jimž na sobě záleží," říká spisovatelka, jíž to prý pomohlo také v osobním životě.

K Perle a Staše měla úzký vztah, ale nedávno se jich konečně vzdala − to když podepsala práva na zfilmování Mischlingu. Román by měl adaptovat Eric Roth, scenárista snímků Forrest Gump, Mnichov či Podivuhodný případ Benjamina Buttona. "Ještě není nikde řečeno, že ten film bude opravdu natočen. Ale myslím, že jsem Perlu a Stašu nechala v dobrých rukách," míní autorka, podle níž má scenárista Roth cit pro psaní o dětech.

Konarová prý na román dostala nečekaně mnoho pozitivních reakcí od mladých čtenářů. Mnohým zprostředkoval téma, o němž netušili. "Je zvláštní zvyknout si, že jsou lidé, kteří nevěděli o Mengelem. O to je ale uspokojivější, když po mně pak chtějí doporučit další četbu," říká Konarová, sama narozená třiatřicet let po konci druhé světové války.

Do Česka teď spisovatelka přijíždí poprvé a z vystoupení na Festivalu spisovatelů Praha má zřejmě mírnou trému.

"Trávila jsem docela dost času na YouTube a snažila jsem se naučit alespoň pár vět v češtině, i když je určitě popletu," dodává. Pro autorku píšící zvláštně lyrickým jazykem prý ale česká metropole vždy byla městem rozpínajícím představivost.