Adriena Šimotová je stejně nesmrtelná. Ať už pro ty, kteří ji znali osobně, či pro milovníky jejího díla. Byla osobností empatickou, otevřenou a dávající.
Její subtilní ženské umění, pracující se základní kresbou a přírodním pigmentem, se stalo uznávanou sběratelskou záležitostí: nešlo k němu nemít citový vztah.
Ostatně patřilo k malířčině zásadním životním potřebám a i ve chvílích, kdy byla odkázána na invalidní vozík, si k tvorbě našla cestu.
Když se s ní autorka tohoto textu viděla naposledy, vypily spolu lahev portského a Šimotová ukazovala dlouhé dřevěné násady na konci s bambulkami, které namáčela do pigmentu a rozmáchlými tahy pak vytvářela velkoformátové kresby na papíře položeném na zemi.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...