Ředitelem Národní galerie v Praze je od úterý historik umění Jiří Fajt. Galerie se tak nového vedení dočkala až po 15 měsících od odvolání Vladimíra Rösela. Čtyřiapadesátiletý odborník na umění středověku Jiří Fajt se do NG vrací po 14 letech, mezi roky 1995 až 2000 vedl její Sbírku starého umění.

Chce posílit obraz Národní galerie u veřejnosti i v očích případných sponzorů, plánuje řešit rozmístění sbírek a za "gordický uzel" označil Veletržní palác. Budova, v níž sídlí Sbírka moderního a současného umění, je nákladná na provoz a z rozpočtu Národní galerie ročně spotřebovává desítky milionů korun.

"Je i ve špatném stavebně-technickém stavu, který bude třeba analyzovat, a je nutné přijít na ministerstvo kultury, potažmo na vládu s generálním řešením tohoto problému," řekl Fajt.

Možnosti budou podle něj dvě – pokračovat v provozování muzea moderního umění, nebo zabývat se myšlenkou na jeho opuštění a "stavbu nového baráku". "Je to jeden ze základních bodů, které ovlivní směřování Národní galerie," dodal.

Národní galerie má podle něj mnohé rezervy, nutná je prý internacionalizace její dramaturgie. "Mám předjednánu řadu mezinárodních projektů, zmíním jen jména jako Oskar Kokoschka, Edvard Munch nebo Joseph Beyus. Koncept výstav je do podstatné míry připraven," naznačil výstavní program.

Mezi partnery, s nimiž je v kontaktu, jmenoval Belveder ve Vídni, Historické muzeum ve Vídni, Schirn Kunsthalle Frankfurt či berlínská muzea, s nimiž dříve pracoval.

"Budu se opírat o svůj tým, se kterým do Národní galerie přijdu, o pracovníky, kteří v ní už nyní působí, budu se opírat o kulturní scénu," řekl dále.

Složení svého týmu sdělí později. Správní a finanční ředitelkou bude Hana Černochová, druhým členem je Jiří Krump, který působil jako náměstek pro ekonomiku a provoz v Galerii hlavního města Prahy.

"Ti, kdo to s Národní galerií myslí dobře, se nemají čeho bát, chci navázat na to dobré, co bylo v Národní galerii uděláno," řekl Fajt k plánovaným personálním změnám.

Fajta jmenovala před rokem tehdejší ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a STAN), když předtím náhle odvolala Vladimíra Rösela. Kritizována byla za to, že Fajta jmenovala v době, kdy sama rezignovala a i celá tehdejší vláda podala demisi. Fajta navíc vybrala bez otevřeného výběrového řízení.

Odvolávala se však na konkurzy, které se konaly po roce 2010, kdy Národní galerii po téměř jedenácti letech opustil Milan Knížák. K jeho velkým kritikům patřil také Fajt, který právě po Knížákově nástupu z galerie odešel. Tři roky se oba muži spolu soudí.

Jiří Fajt se specializuje na středověké umění, je autorem řady publikací, editoval několik sborníků nebo výstavních katalogů.

K jeho nejznámějším výstavním projektům patří Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., který se konal v letech 1997 až 1998 v Anežském klášteře, nebo Karel IV., císař z Boží milosti, který vznikl v roce 2005 pro newyorské Metropolitní muzeum – reprízu měla výstava o rok později na Pražském hradě.

Fajt byl také autorem výstavy Europa Jagellonica, která v roce 2012 začala v Galerii Středočeského kraje GASK v Kutné Hoře a poté se přesunula do Varšavy a Postupimi.

Fajt se zúčastnil dvou konkurzů, které vybíraly Knížákova nástupce. V dubnu 2010 jej komise doporučila do čela Národní galerie jmenovat, ministr úřednické vlády Václav Riedlbauch ale nechal rozhodnutí na svém nástupci.

Jiří Besser (TOP 09) vyhlásil nové výběrové řízení, z něj komise v květnu 2011 vybrala ekonoma Vladimíra Rösela, Fajt byl na druhém místě a ministr jmenoval Rösela. Po jeho odvolání a během několikerého odložení Fajtova nástupu galerii dočasně vedl šéf Sbírky starého umění Vít Vlnas.

U soudu se Fajt domáhá omluvy za Knížákovy výroky v České televizi, kterými podle něj ovlivnil výběrové řízení v roce 2010. Knížák tehdy v televizi uvedl – a opakoval to i před nynějším uvedením Fajta do funkce – že Fajt při svém minulém působení v Národní galerii způsobil této instituci finanční škodu. Fajt to opakovaně odmítá.

Související