Havanské bienále je pro kubánské umělce, kteří se za hranice dostanou jen zřídka, jednou z mála příležitostí nasát mezinárodní tvůrčí atmosféru. Naposledy se tu představili třeba vídeňský akcionista Hermann Nitsch nebo performerka srbského původu Marina Abramovićová.
Poslední ročníky přehlídky v nebývalém množství hostí také americké autory.
Na ostrov mají snazší přístup díky zásahům prezidenta Baracka Obamy, který v roce 2009 začal uvolňovat cestovní omezení na Kubu z éry svého předchůdce George W. Bushe.
Benevolentní přístup umožnil například realizaci výstavy nazvané Afroameričtí umělci a abstrakce, která v kubánském Muzeu výtvarných umění začala před týdnem za účasti amerických tvůrců.
Expozice má předznamenat ještě užší spolupráci mezi zeměmi, které diplomatické vztahy přerušily v roce 1961. Newyorské Bronx Museum v rámci nadcházejícího 12. ročníku Havanského bienále uspořádá vlastní výstavu. Na páteční vernisáži to oznámila ředitelka kubánského muzea Ana Cristina Pereraová.
Podle kubánské státní zpravodajské agentury Prensa Latina také řekla, že "kultura umožňuje rozbíjet hranice, které nastolují vlády a jež nemají nic společného se snahami umělců".
Po bienále, které připadá na rok 2015, se prý plánuje i přehlídka kubánských umělců v New Yorku.
Už výstava devíti Afroameričanů, která v Havaně běží do října a pak má pokračovat v Evropě, Americe a Africe, je průlomová. Národní muzeum výtvarných umění dosud žádné Američany nepřijalo. Pětaosmdesátičlenná delegace v těchto dnech před návratem do Spojených států navazuje kontakty s kubánskou scénou.
Umělci na vernisáži vysvětlili, že jejich díla obnovují symboly převzaté z Afriky, oblasti Pacifiku a Severní i Latinské Ameriky a také "zacelují trhliny" mezi formou a obsahem, uvedla španělská zpravodajská agentura EFE s odkazem na místní média.
Zacelit zpřetrhané vazby se částečně podařilo na posledním ročníku Havanského bienále. Informační server deníku The New York Times tehdy informoval, že přehlídku navštívilo více než 1300 Američanů.
Bronx Museum se už tehdy zapojilo do projektu Paladar, který inicioval americký architekt Craig Shillito. 10 kubánských šéfkuchařů nechal spolupracovat s 10 Američany a v kubánské metropoli vybudoval pop-up restauraci v upravených převozních kontejnerech. Ze spolupráce vznikla fotografická kniha s recepty nazvaná Deset večeří v Havaně.
Spolupráce se Spojenými státy má pro kubánské umělce nejen nádech svobody, ale také čistě racionální podklad. Galeristka Sandra Corteras řekla na posledním bienále The New York Times, že navzdory snahám na evropském a latinskoamerickém trhu s uměním jsou američtí sběratelé stále nejvýznamnějšími zákazníky.
