Nizozemské archeologické muzeum, které v posledních měsících vystavovalo exponáty zapůjčené z Krymu, se rozhodlo, že si předměty zatím ponechá. Když totiž výstava nazvaná Krym: Zlato a tajemství Černého moře začínala, exponáty vypůjčené z muzeí na Krymu patřily ještě Ukrajině.

Od té doby však byl Krym anektován Ruskem, pročež nyní by se předměty vracely už na území Ruské federace. A k exponátům se nyní hlásí Rusové i Ukrajinci zároveň. Nizozemci se proto obávají, že kamkoliv předměty pošlou, druhá země je zažaluje, napsala agentura AP.

Expozice se od 2. února letošního roku koná v Muzeu Allarda Piersona v Amsterdamu a zasvěcena je historii Krymu. Mezi exponáty, starými až dva tisíce let, jsou například bronzové meče, zlaté helmice či drahé kameny.

Koncem srpna však výstava skončí a muzeum již tuto středu sdělilo, že netuší, jak s exponáty dál naložit. Kontaktovalo proto s žádostí o radu právníky i nizozemskou vládu. V mezičase budou "sporné předměty bezpečně uloženy", sdělilo muzeum ve svém prohlášení.

Podle odborníků rozhodne to, zda Nizozemci podepsali smlouvy přímo s konkrétními muzei. V takovém případě by se předměty musely poslat Rusům. Pokud však výstavu zaštítila ukrajinská vláda, měly by exponáty příslušet Ukrajině. Podle ruské státní agentury RIA Novosti již ukrajinské ministerstvo kultury zažádalo, aby byly předměty poslány do Kyjeva.

Ve sporu se začíná angažovat i ruský kulturní atašé v Haagu Fedor Voronin. “Doufám, že naši partneři v Nizozemsku tento spor nebudou zneužívat k malichernému politikaření,” vzkázal také ruský ministr kultury Vladimir Medinskij.

Například šéf krymského muzea ve městě Simferopol tvrdí, že jeho předměty historicky vzato náleží území Krymu, a tudíž není důvod, proč by se měly posílat do Kyjeva. Problém ale komplikuje i to, že nizozemská vláda Krymskou republiku, jež vznikla po anexi Ruskem, oficiálně neuznala.