Policie odvezla občanky z výstavy skupiny Ztohoven. Jednoho člena zadržela

Policie na místě zadržela jednoho z členů skupiny, který vystupuje pod jménem Roman Týc. Mluvčí pražské policie Ivana Ježková ČTK řekla, že byl předveden na služebnu kvůli zjištění totožnosti, poté byl propuštěn.

Občanské průkazy si policie ponechala jako důkazní materiál.

Skupina je známá zejména díky akci, při níž se před třemi lety napojila simulovaným atomovým výbuchem do vysílání celoplošné televize.

Svůj nový projekt nazvala Občan K. a chtěla prý upozornit na to, jak jednoduché je zneužít soukromé informace o každém člověku. Občanské průkazy jsou součástí vystaveného díla.

"Monitoringem médií bylo zjištěno, čeho se umělci dopustili, což zakládá podezření ze spáchání trestného činu poškození cizích práv," zdůvodnil serveru Týden.cz policejní komisař Oldřich Čech, proč policie z výstavy průkazy odvezla.

Lidové noviny ve čtvrtek napsaly, že členové skupiny si nechali úředně změnit identitu a s falešnými občanskými průkazy volili v květnových parlamentních volbách, někteří se i oženili. Deník bez uvedení zdroje také popsal, jak falešnou identitu údajně získali.

Vyfotografovali se a snímky pak upravili zmiňovaným morphingem. Protože při pořízení občanského průkazu stačí donést úředníkům již hotovou fotografii, nápad jim prošel. Navíc každý z nich zažádal o občanský průkaz na jméno svého kolegy. Po šest měsíců pak prý žili pod cizí identitou.

Občanské průkazy jsou na výstavě zality do plexiskla, které tvoří součást kovového válce s manifestem skupiny. "Jde nám pouze o průkazky. Na tom uměleckém objektu jako takovém nemáme žádný zájem," zdůraznil Čech.

Podle něj nyní bude policie zjišťovat, zda jde o padělky. "Jestliže se ukáže, že byly vydány oprávněně, ale na základě špatných informací - půjde pravděpodobně o naplnění trestného činu poškozování cizích práv," dodal.

Atomové hřiby a vztyčené prostředníky

Skupina Ztohoven je svými intervencemi do veřejného prostoru už známá. Jejich akci Mediální realita, při níž se napojili do televizního vysílání, někteří chválili, ale našli se i lidé, kteří prý měli ze sledování výbuchu strach. Celou dobu přitom bylo z obrazovky zřejmé, že jde o záznam. Za svoje dílo skupina dostala cenu od Národní galerie v Praze, ale také se dostala do konfliktu se zákonem - poškozená se cítila televize, do jejíhož programu vstoupili.

Odvolací soud nakonec čin vyhodnotil jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to a Ztohoven nedostali žádný trest. U soudu se probíraly i pozměněné figurky na semaforech v Praze, které se jednoho dne díky zásahu člena Ztohoven změnily z běžných panáčků v postavičky v komických situacích.

Naposledy člen skupiny v listopadu dotvořil pamětní desku na Národní třídě v Praze, která připomíná události 17. listopadu 1989. Ruce ukazující symbol vítězství doplnil plastikou s hajlujícíma rukama a s pěstmi se vztyčenými prostředníky a dílo nazval Není co slavit. Policie případ vyšetřovala jako možnou propagaci nacismu, ale nakonec v něm neshledala žádné protiprávní jednání.