VÝSTAVA

Město nad městem
Praha, nová budova Národního muzea
Výstava potrvá do 17. 4.

Když se Národní muzeum předloni s velkou slávou stěhovalo do uprázdněné budovy, v níž předtím sídlilo Rádio Svobodná Evropa a ještě dříve Federální shromáždění, byla vyhlášena soutěž na název nové adresy. Konkurz ale vyzněl do prázdna, dominantní objekt na horním okraji Václavského náměstí uvízl v hlavě lidí jako "Federál", což není pro muzeum dost přívětivé.

Železobetonový úzký monolit posazený na historicky starší budově pražské burzy je nejznámější stavbou architekta Karla Pragera (1923-2001). V útrobách této diskutované stavby je nyní ke zhlédnutí výstava věnovaná jejímu tvůrci. Připravilo ji Národní muzeum ve spolupráci s Centrem pro středoevropskou architekturu (CCEA), a to s názvem Město nad městem.

Budovy jako mosty

Titul je to přiléhavý, vždyť samotný "Federál" - hlavní exponát - je dům nad domem. Výstava upozorňuje na charakteristické prvky budovy, v chodbě s tmavými obklady blikají monitory s vizualizacemi a dobovými fotografiemi přibližujícími Pragerův návrh a postup stavby v letech 1967-1974.

Nová budova Národního muzea není ale jediným exponátem. Výstava se především zaměřuje na Pragerův ambiciózní plán. Český architekt obdivoval idealistické vize francouzského architekta Yony Friedmana, který uvažoval o stavbách na mostních konstrukcích. Prager se pokusil tyto vize realizovat. Navrhl soustavu budov posazených na pilířích - jakési město nad městem.

Byl to konkrétní plán pro pražské Košíře, Prager jej podrobně promyslel a připravil k realizaci, nakonec však zůstalo jen u velmi odvážného projektu. Jak ukazují model, dobové nákresy i vizualizace, měly se železobetonové monolity s desítkami bytových jednotek i zázemím pro sportovní či kulturní vyžití tyčit nad zelení a starší zástavbou.

V produkci sedmdesátých let, kdy byla panelová výstavba v plném proudu, se však Pragerovy návrhy minuly s tím, co bylo žádoucí. Architekt prosazoval variabilitu, bytové buňky bylo možné uzpůsobit podle přání nájemníka. Na sídlištích však vyrůstaly unifikované domy s přesně stejnými byty.

Primátor bořit nebude

Karel Prager založil a do své smrti vedl ateliér Gama, v němž vznikl návrh například pražské Nové scény, jinou slavnou realizací jeho ateliéru je Ústav makromolekulární chemie, jedna z prvních českých budov se skleněnou, smaragdově zelenou fasádou.

Strohá radikální architektura s důrazem na funkci a detail, jak ji Prager prosazoval, má mnoho odpůrců, zejména pak "Federál". Pražský primátor Bohuslav Svoboda dokonce veřejně uvažoval o tom, že by Pragerův dům na domě nechal zbořit. Tento výrok ho však usvědčuje z neznalosti věci. Budova je od roku 2000 kulturní památkou, její zboření není minimálně z právního hlediska možné.

Související