Výstava grafik a kreseb Františka Tichého (1896 až 1961) začala v Galerii U Betlémské kaple na Betlémském náměstí v Praze.

Mapuje autorovo vrcholné tvůrčí období 40. a 50. let. Do výstavních prostor se Tichého klauni, principálové, hudebníci a další figury z autorova oblíbeného cirkusového prostředí vrátili po čtyřech letech.

Soused Zrzavého

Ke zhlédnutí jsou v galerii nejen Tichého kresby suchou jehlou, ale i lepty, kresby tužkou či tuší nebo autorovy litografie. Nechybí ani známé portréty, ukázky ilustrací nebo svatebních oznámení.

Suterén galerie pak zdobí kresby Kamila Lhotáka, Jana Kotíka či Františka Hudečka.

"S Tichého pracemi se zde setkáváme již podruhé. Jeho kresby se ale neokoukají, a proto stojí za to si Tichého tvorbu pravidelně připomínat," řekl na vernisáže historik František Dvořák.

Tichý studoval na Akademii výtvarných umění v letech 1917 až 1923. Léta 1929 až 1935 strávil v Paříži, kde se usadil v sousedství Jana Zrzavého a Bohuslava Martinů. V roce 1945 byl jmenován profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, v roce 1951 ji však musel z politických důvodů opustit.

Osobnost válečné avantgardy

"Jeho otevřený postoj proti násilnickému komunistickému režimu a jeho dogmatickým metodám způsobil, že mu byla znemožňována významnější činnost. Zájem o jeho tvorbu udržoval jen úzký okruh sběratelů grafiky, i když ve skutečnosti dal František Tichý novou tvář české imaginativní malbě, knižní úpravě, uměleckému řemeslu, plakátové tvorbě i scénografii," okomentoval Tichého výtvarnou tvorbu Dvořák.

Práce z poloviny 30. let předurčily Tichého jako vůdčí osobnost válečné avantgardy. Zabýval se rovněž ilustrační prací a portrétem - známé jsou jeho podobizny Niccoly Paganiniho, fotografa Josefa Sudka, básníků Františka Hrubína, Vítězslava Nezvala a dalších.

Galerie U Betlémské kaple naposledy hostila Tichého díla v roce 2007.