Jeho díla občas vypadala jako graffiti a vyráběl je někdy z mramorového prášku a mleté křidy, jindy z písku či hlíny.

Dílo avantgardního španělského malíře a sochaře Antoniho Tàpiese, který v pondělí zemřel ve věku 88 let, je ale pestré i politickými souvislostmi. K smrti markýze Tàpiese například kondoloval i lídr opoziční socialistické strany Alfredo Pérez Rubalcaba, jenž Tàpiese označil za "nejvlivnějšího španělského umělce 2. poloviny 20. století."

Inspirace pro Michala Singera

Malíř, kterého deník El Mundo považuje za "posledního z velikánů evropského umění 20. století", začal tvořit v kroužku surrealistů Paula Klee a Jeana Miróa koncem čtyřicátých let. Postupně ovlivnil několik generací malířů, mezi nimi například českého umělce Michala Singera.

„V osmdesátých letech, tedy ještě za totality, jsem Tàpiese viděl na souborné výstavě v Městské knihovně. Nebylo to nic velkého, asi tři čtyři reliéfy. Vím, že jsem úplně ustrnul, bylo to zjevení informelní malby, byl to objev, zjištění, co se v malířství vůbec děje. Tàpies se stal pro mne symbolem prudké revoluce abstraktní malby proti té figurativní, vzbudil ve mně zájem o abstrakci,“ vzpomněl pro HN malíř Michal Singer, který si následně prošel i mírným vystřízlivěním.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se