V pondělí zemřel zásadní španělský malíř Antoni Tàpies, jehož výstava na Pražském hradě v roce 1991 patřila k mimořádným událostem.

Velkoformátová plátna, která Tàpies pod názvem Pocta Československu připravil přímo na míru pražským prostorům, totiž veřejnosti po dlouhé éře komunismu poprvé otevřely Míčovnu Pražského hradu.

"Jako většina významných umělců se Tàpies tvářil a choval zcela normálně," vzpomíná kurátorka jeho tehdejší výstavy Ivona Raimanová.

HN: Tapies už byl v osmdesátých letech vystavený v Městské knihovně. Jak se dostal na Pražský hrad?

Co si vzpomínám, nápad vznikl při návštěvě prezidenta Václava Havla v Katalánsku. Někdo, kdo měl v Katalánsku na starost kulturu, navrhl, že by Tapies mohl vystavit Poctu Československu. Byla to výstava dost grandiozních měřítek, udělaná přímo na míru Míčovny Pražského hradu.

To málo, co se z Tapiese v osmdesátých letech objevilo v Městské knihovně, se s tím nedalo srovnat. Navíc kvůli vysokým nákladům na pojištění za komunismu nepřicházelo v úvahu, aby se Tapies vystavil ve větším měřítku.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.