V pondělí zemřel zásadní španělský malíř Antoni Tàpies, jehož výstava na Pražském hradě v roce 1991 patřila k mimořádným událostem.

Velkoformátová plátna, která Tàpies pod názvem Pocta Československu připravil přímo na míru pražským prostorům, totiž veřejnosti po dlouhé éře komunismu poprvé otevřely Míčovnu Pražského hradu.

"Jako většina významných umělců se Tàpies tvářil a choval zcela normálně," vzpomíná kurátorka jeho tehdejší výstavy Ivona Raimanová.

HN: Tapies už byl v osmdesátých letech vystavený v Městské knihovně. Jak se dostal na Pražský hrad?

Co si vzpomínám, nápad vznikl při návštěvě prezidenta Václava Havla v Katalánsku. Někdo, kdo měl v Katalánsku na starost kulturu, navrhl, že by Tapies mohl vystavit Poctu Československu. Byla to výstava dost grandiozních měřítek, udělaná přímo na míru Míčovny Pražského hradu.

To málo, co se z Tapiese v osmdesátých letech objevilo v Městské knihovně, se s tím nedalo srovnat. Navíc kvůli vysokým nákladům na pojištění za komunismu nepřicházelo v úvahu, aby se Tapies vystavil ve větším měřítku.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se