Magdalena ČechlovskáKarel Nepraš (1932-2002) je pod nálepkou česká groteska beznadějně pohřben mezi sochařskými klasiky minulého století. Přitom jeho práce viděné zase jednou naživo čile komunikují i s popkulturními jevy současnosti. Retrospektivu Karla Nepraše připravilo pražské Centrum současného umění DOX.
Stačí pro jednou přestat zdůrazňovat Neprašův absurdní humor, a červeně nalakované figury z drátů, pryskyřice a textilu hned evokují například exponáty lidských ostatků zbavených kůže z celosvětových putovních výstav Human Body.
Litinová sousoší a šlahounovité reliéfy zase připomínají bytosti surrealistického malíře a velkého inspirátora světové sci-fi - autora Vetřelce H. R. Gigera. V nejvyšším patře galerijní věže je instalace, která klidně mohla být předobrazem mrazivé scény z Matrixu: sousoší z devadesátých let nazvané Sněhurka a sedm trpaslíků představuje sedm malých postav uložených ve vaničkách napojených na centrální rozdělovač.
Ani prolézačkové barvy neumenšují úzkostný pocit podobný tomu filmovému, ve kterém podobné vaničky uchovávaly vědomí zbavené lidi ve světě ovládaném počítači.
Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
