Jen málokdo dovede vystihnout chudobu jako umělecké téma bez kýčovitého sentimentu, drastičnosti nebo pitomého zbožšťování tak, jako to uměl modernista Josef Čapek.

Soubor jeho většinou drobných grafik a kreseb, na kterých jako okénka staropražského kinematografu defilují žebráci, chudé matky, prostitutky a pijáci, představuje pod názvem Zpěv z temného kouta pražská galerie Gate, pobočka kutnohorské Galerie Středočeského kraje (GASK).

Nachlazené děti

Malíř, který si radikálně přizpůsobil kubismus - za což byl v roce 1914 vyloučen ze Spolku výtvarných umělců Mánes -, našel vlastní stylizaci i v tématu chudoby. Ta je v jeho podání tichá, vážná a trpělivá (chudé matky, žebráci), a také děsivá (prostitutky, chlapi - dělníci).

Vlastně i Čapek, jehož život skončil po šesti letech útrpného putování po nacistických koncentrácích v roce 1945 v Bergen-Belsenu, chudobu poněkud poetizuje. Není to však sklon ke kýči, ale umělecké přivlastnění, důsledek osobního prožití a zaujetí.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatit od 145 Kč měsíčně Koupit tento článek za 19 Kč

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.