Kdo by od výstavy Štěpánky Šimlové Jdi a nestřílej očekával jen svědectví o etnických a válečných problémech v Barmě, jež autorku inspirovala, spletl by se. Umění má vždy sociální kontext, ale v tomto případě jde především o vizuální ambice.
Národní galerie se pokouší ve Veletržním paláci rozhýbat výstavy českých autorů střední generace, kteří na scéně už mají určitou pozici. Nedávno se tu představil Dominik Lang s rekonstrukcí požáru Veletržního paláce, koncept Šimlové (1966) je ale čistě výstavní - obrazový.
Zacházení s emocí
Cesta umělkyně do Barmy byla velmi inspirativní. Šimlová zážitky zpracovala také v dokumentu Umění přežít nejdelší válku na světě. Dalšími "výstupy" jsou multimediální obrazy a videa, expresivní a emocionální, v nichž se politický konflikt transformoval v obecnější umělecky svébytnou řeč. Divák nemusí mít žádné informace, a přesto je zásadně osloven vizualitou děl samotných.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...