Národní galerie vydá v církevních restitucích jedno ze svých nejcennějších děl, devět deskových maleb od Mistra vyšebrodského oltáře, a také dva obrazy Petra Paula Rubense. V České televizi to oznámil ministr kultury v demisi Jiří Balvín.

Výtvarná díla v galerii zůstanou dál jako bezplatné zápůjčky, smlouvy by měly být podepsány do konce roku.

Deskové malby z poloviny 14. století získá řád cisterciáků, Rubensovy obrazy Svatý Augustin a Umučení svatého Tomáše formálně převezme řád augustiniánů. 

"Právě tento týden jsme to projednávali definitivně, obě dvě strany se dohodly, že Národní galerie díla vydá," řekl Balvín.

Bezplatné zapůjčení deskových obrazů bude nejprve na deset let s opcí ve smlouvě na dalších deset let, uvedl ministr.

"Vyšebrodský cyklus zůstane v Národní galerii, bude-li vrácen cisterciákům, a bude zapůjčen bezplatně," řekl televizi zástupce Konference vyšších představených mužských řeholí Gejza Šídlovský.

Augustiniáni chtějí pomoc s restaurováním

"Pro návštěvníky Národní galerie v Praze se nezmění nic, díla zůstanou nadále přístupná veřejnosti - v případě dvou Rubensů ve Šternberském paláci v Praze, v případě Vyšebrodského oltáře v klášteře sv. Anežky České ve stálých expozicích, pouze na popiskách bude uveden zapůjčitel," vysvětlil Vít Vlnas, který je pověřený vedením Národní galerie.

Řád augustiniánů žádá za desetiletý pronájem Rubensových obrazů, které mají hodnotu desítek milionů korun, od Národní galerie pomoc s restaurováním maleb a obrazů v kostele svatého Tomáše na pražské Malé Straně, uvedla Česká televize. V kostele visí kopie vydávaných obrazů.

Národní galerie v Praze dostala v rámci církevních restitucí dosud celkem deset žádostí o vydání 59 uměleckých děl. Mezi požadovaná díla patří také čtyři obrazy z doby středověku, které jsou částí takzvaného Puchnerova oltáře a o něž se uchází Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou.

Zatím dvěma žádostem Národní galerie nevyhověla. V jednom případě požadovaných osm děl vydala už v roce 1994, ve druhém zjistila, že požadovaná gotická deska není v jejích sbírkách.

Cisterciáni prokázali spojitost s klášterem ve Vyšším Brodě

Podle zákona mohou být vydány movité věci, které funkčně souvisely s nemovitostmi, které oprávněné osoby již vlastní, nebo které se podle zákona také vydávají.

Třeba u Vyšebrodského cyklu tak cisterciáci museli doložit funkční spojení s vyšebrodským klášterem. Oltář byl z Vyššího Brodu odvezen již v roce 1938; i tehdy ale byl v klášteře umístěn až druhotně a jsou i teorie, že původně vůbec nevznikl pro Vyšší Brod, ale pro katedrálu sv. Víta.

"Doložení funkčního spojení s budovou není tak jednoduché, jako v případě Rubensových obrazů," uvedl v říjnu Vlnas.

Funkční souvislost prověřuje zvláštní pracovní skupina, Národní galerie si k tomu vyžádala od žadatelů další dokumenty. "Konzultované doklady prokázaly funkční souvislosti ve smyslu zákona," sdělil ve středu Vlnas.

Stát vyjednal církevní narovnání a změnu financování se 17 církvemi a náboženskými společnostmi, součástí je i postupné snižování platu duchovních ze státního rozpočtu.

Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci.

Snížení této částky by rády dosáhly strany ČSSD a ANO, které vyjednávají o budoucí vládě.

Související