Petr Fischer
Měřeno délkou fronty a počtem lidí nalepených u vystavených obrazů, kreseb a všelijakých jiných artefaktů je aktuální výstava Tima Burtona v pražském domě U Kamenného zvonu nesporně výstavní událostí roku.
Otázkou je, zda jde o událost uměleckou, nebo spíše marketingovou (anebo jakou vůbec, třeba společenskou). Zda se tedy potvrzuje, že Tim Burton je tak vynikající umělec a jeho kresbičky a malování obstojí samy o sobě, anebo zda jeho globální filmová popularita zkrátka dosáhla už takového stupně, že na jeho výstavu podivných tvorů, různých obludek či "freaks" přijde prakticky každý, kdo jde v Praze kolem a kdo by se jinak za výtvarným uměním nikdy nevydal, leda tak na příkaz přísné paní učitelky.
A tak se více než zdá, že tak, jako je Burtonovo výstavní umění odvozeno od filmu a bez něj by nebylo skoro nic, je i zájem o něho odvozen od popkulturní proslulosti jeho filmových figurek, nikoli od obdivu jeho výtvarné výjimečnosti.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
