Avantgardisté věřili ve svět, který se jednou dopracuje k absolutní dokonalosti. Ať už mělo jít o umění, reálnou politiku nebo poměry uvnitř lidské společnosti.

Následující postmoderna si cíl posunula dál a upnula se k hledání utopie. Svět roku 2014 ale pochopil, že světlá budoucnost zřejmě neexistuje, a má-li člověk dosáhnout štěstí, musí se obrátit sám do sebe. Ať už při vzpomínkách na minulost nebo skrz soukromé modly.

Právě v tomto duchu se nese výstava Jiřího Davida, Andyho Hopea 1930 a Floriana Meisenberga v pražské Galerii Václava Špály.

Na první pohled nesourodé práce tří generačně odlišných umělců žijících v Praze, Berlíně a New Yorku o nás ve výsledku vypoví víc, než by člověk čekal. Jejich obrazy a instalace v sobě míchají popkulturní odkazy, fascinaci i rozčarování z technického pokroku nebo černé vtípky.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.