Muzeum užitého umění ve Vídni od minulého týdne hostí vůbec první ročník tamního bienále umění. Akce, která představuje současné umění, design i architekturu, nese podtitul Ideas for Change a podle organizátorů reaguje na stále patrnější digitalizaci světa a také na nárůst populace.

"Muzeum možná nemůže změnit svět přímo, ale může ho inspirovat k tomu, aby se ubíral dlouhodobě udržitelným směrem," uvedl při zahájení Christoph Thun-Hohenstein, ředitel vídeňského Muzea užitého umění. Celou akci označuje za vůbec první multioborové bienále na světě.

Jak připomíná časopis The Art Newspaper, bienále ve Vídni kombinuje odvětví, která jsou například na Benátském bienále od roku 1980 oddělená – tedy umění, design i architekturu. "Souvisí to s tím, že takzvané vysoké umění a nízké užité umění se ve Vídni přestalo rozlišovat už začátkem 20. století v době působení skupiny Vídeňská secese," vysvětluje Thun-Hohenstein.

Bienále ve Vídni se zaměřuje zejména na problematiku měst – od Hongkongu přes Bombaj a New York až po Rio de Janeiro. Děje se tak v rámci výstavy Uneven Growth: Tactical Urbanisms for Expanding Megacities, která do Vídně přijela z Muzea moderního umění v New Yorku.

Expozice představuje vize, které pro tyto světové metropole vytvořili přední architekti.

Organizátoři bienále téma doplnili vlastní přehlídkou zaměřenou na Bukurešť, kterou označují za novou kulturní metropoli Evropy. Výstava zkoumá uměleckou současnost tohoto města, jeho historickou paměť i to, jak se na rumunské metropoli podepsaly revoluce 20. století. Na přehlídce jsou k vidění díla Eileen Grayové, Adolfa Loose či Haruna Farockého.

BIENÁLE UMĚNÍ

Vídeňské bienále
až do 4. října
Museum für angewandte Kunst a další místa, Vídeň

Ve Vídni dále začala výstava 2051: Smart Life in the City, která se zaměřuje na vídeňský urbanismus, či expozice Future Light. Ta optikou rakouské metropole zkoumá dopad osvícenství na umění a rozvoj měst.

Muzeum užitého umění ve Vídni v rámci celého bienále pořádá více než polovinu výstav, další bienále importovalo ze zahraničí nebo je svěřilo čtyřem externím kurátorům – Marii Lindové, Peteru Weibelovi, Pedro Gadanhovi a Haraldu Gründlovi – a partnerským institucím. Mezi nimi je vídeňské Centrum architektury, tamní Kunsthalle nebo Univerzita užitého umění.