Výstava, kterou nikdo neuvidí, se otevřela v blízkosti japonské jaderné elektrárny Fukušima, jejíž okolí je od zemětřesení a následné tsunami v roce 2011 zamořené radioaktivitou a nepřístupné veřejnosti. 

V maskách a oblecích sem expozici nazvanou nazvanou Don’t Follow The Wind přijeli nainstalovat umělci, kteří předtím s evakuovanými obyvateli Fukušimy vytipovali místní dům, skladiště a farmu. Díla pak autoři výstavy vyrobili přímo na míru těmto prostorům, jak informoval časopis The Art Newspaper.

„Nelze říct, kdy bude bezpečné na místo přijít. Může to být za tři roky, za deset, možná až za desítky roků,“ uvedl japonský kurátor projektu a profesor dějin umění na tamní univerzitě Kendži Kubota, kterého netrápí, že vystavená díla v dohledné době nikdo neuvidí.

Veřejnost si prý exponáty může pouze představit na základě „popisů, dojmů a informací“, které jsou k vidění ve Watari Museum of Contemporary Art v centru Tokia. To bude jako pomyslný „portál do Fukušimy“ sloužit až do 19. září. 

Kubota na projektu pracoval s Japoncem Kotou Takeučim, který se v okolí Fukušimy pohybuje třetím rokem. Pro výstavu se na místě vyfotil v radioaktivním oblečení, které zde zbylo po evakuovaných obyvatelích.

„Všichni jsme měli obleky, rukavice i masky, ale to člověka chrání jen před radioaktivním prachem,“ popsala další zúčastněná umělkyně Eva Mattesová, kterou do Fukušimy vypravila její londýnská galerie. „Samotná radiace se člověku stejně dostane do těla, přestože ji nevidí, necítí ani neslyší. A právě to mě na projektu lákalo. Jak znázornit něco, co nemůžeme spatřit?“ dodává Mattesová.

Podle druhého japonského kurátora výstavy Kendžiho Kuboty má výstava u diváků především podnítit představivost. S tím souvisí i internetová homepage projektu, která návštěvníkovi ukazuje jen bílou stránku doprovázenou japonským a anglickým zvukovým vyprávěním.

Na výstavu dále přispěli čínský disident a výtvarník Aj Wej-wej, který je jedním z nejvyhledávanějších současných umělců, nebo Američanka Taryn Simonová, jež dříve vystavovala v londýnské Tate Modern a jejíž díla má dnes ve sbírkách pařížské Centre Pompidou či Metropolitní muzeum umění v New Yorku.

Související