Dílo kontroverzního polsko-francouzského malíře řečeného Balthuse, který v erotických pózách maloval dívky na prahu dospělosti, představuje právě zahájená retrospektivní výstava v Římě. Děje se tak dva roky poté, co předchozí přehlídka Balthusových děl v New Yorku vyvolala rozporuplné reakce, připomíná agentura AFP.

Výstava tento víkend začala téměř patnáct let poté, co Balthus roku 2001 zemřel. Jeho díla se tak vrátila do města, kde výtvarník strávil významnou část života. Itálii také vždy označoval za zemi, jejíž figurativní malba měla na jeho tvorbu vliv a přispěla k jeho rozhodnutí ignorovat trendy moderního umění 20. století.

Výtvarník, který se roku 1908 narodil jako Balthazar Klossowski de Rola ruské matce a Polákovi žijícímu ve Francii, byl v letech 1961 až 1977 ředitelem Francouzské akademie v Římě. Právě v těchto letech se Balthus zasadil o restaurování bývalého sídla akademie, slavné Villy Medici.

V té nyní probíhá doprovodná výstava zaměřená na díla, jež Balthus vytvořil během svého působení v italské metropoli. Cílem této přehlídky je také zmapovat, jaký vliv měl Balthus na restaurování vily a jejích zahrad.

Hlavní výstava se ale odehrává v bývalých papežských stájích Scuderie del Quirinale. K vidění tu jsou raná Balthusova díla – krajinky, zátiší i portréty – a také jeho kontroverzní erotická díla nebo obrazy koček, další z Balthusových častých témat.

Kurátorka výstavy Cecile Debrayová tvrdí, že vzhledem k tomu, kolik času Balthus v Římě strávil, jej lze téměř označit za Římana. „Vždy ho fascinoval jak primitivismus renesančního období, tak i jistá forma klasicismu, která se v Římě zrodila,“ uvedla kurátorka, podle níž byl Balthus především solitér.

„Nepatřil k žádnému hnutí. Generačně měl nejblíž k surrealistům, ale sám se za surrealistu neoznačoval. Dnes o něm mluvíme jako o největším figurativním malíři 20. století,“ dodala Debrayová a zdůraznila, že Balthus byl realistické figurativní malbě věrný právě v době, kdy se výtvarné umění ubíralo zcela jiným směrem.

Výstava v Římě obsahuje jen několik Balthusových portrétů odhalených dívek, které jsou teprve na začátku puberty. Právě kvůli těmto dílům, která byla nedávno vystavena v New Yorku, jeden tamní kritik označil Balthuse za „jednu z nejoplzlějších postav moderního umění“.

Výstava

Balthus

Scuderie del Quirinale a Villa Medici, Řím

až do 31. ledna 2016

Také kurátorka Debrayová přiznává, že Balthus maloval „velmi mladé dívky, a to velmi eroticky“. I když šlo o jeho zásadní téma, nelze si je vykládat jako náznak případných sklonů umělce k pedofilii.

„Až doposud ta díla takto na nikoho nepůsobila. Až v posledních letech Balthuse prudérnější typy nařkly z pedofilie,“ uvedla. „Je důležité si uvědomit, že jde o malby, tedy znázornění. Balthus rozhodně nebyl pedofil, spíš ho zajímala povaha erotiky a přirozené krásy,“ dodala.

Podle Debrayové mohl Balthus chtít vyvolat v uměleckém světě debatu použitím technik, které erotiku naznačují. „Chtěl, aby lidé přemýšleli nad tím, co vůbec sexualita a erotika znamená,“ tvrdí kurátorka výstavy.

Ta bude v Římě otevřená do konce ledna, pak se přestěhuje do Kunstfora ve Vídni. Tam bude přístupná od února do června 2016.