Obraz Gustava Klimta Dáma s rukávníkem, který je dočasně vystaven v Národní galerii v Praze, se součástí její sbírky nestane. Mimořádnou akvizici, díky níž by se dílo slavného umělce dostalo do majetku NG, ministerstvo kultury nebude od vlády požadovat. Podle informací ČTK se úřad rozhodl, že návrh na akvizici ve výši 180 milionů vládě nepředloží s odkazem na politickou situaci a možné finanční nároky jiných resortů.

Stát ale mezitím začal jednat o tom, zda obraz prohlásí za památku. Tím by jeho majitele výrazně omezil na možnostech s dílem nakládat.

Obraz Dáma s rukávníkem z let 1916 až 1917 byl dlouho nezvěstný. Nedávno se objevil v soukromé sbírce, v níž se nachází od 30. let 20. století. Majitel ho loni dočasně zapůjčil do expozice ve Veletržním paláci, kde doplňuje dva slavné Klimtovy obrazy, Vodní zámek z roku 1909 a ikonickou malbu Panna z roku 1913.

Kurátoři NG objev obrazu označili za "kunsthistorický sen". To, že se objeví dílo, které tak dlouho nebylo vystaveno, je výjimečné. Klimtova malba byla naposledy veřejně prezentována v roce 1926. Portrét zachycuje tvář krásné mladé ženy tajemně přikrytou kožešinou.

Klimt patří k největším malířům evropské secese s osobitým stylem.

Žádost o mimořádnou akvizici podal ředitel NG Jiří Fajt ministerstvu v únoru. Vedle Klimtova obrazu za 180 milionů korun NG uvažovala o koupi obrazu od Pabla Picassa za 160 milionů, který je také v NG zapůjčen. Sbírku starého umění by mohl obohatit obraz Albrechta Altdorfera (asi 1480 až 1538) Svatý Florian, který měl stát 70 milionů korun a o jehož získání NG usilovala již léta.

Ještě v září MK uvedlo, že materiál do vlády na mimořádný nákup má zpracovaný a po schválení na poradě vedení půjde do vlády. Nyní ale říká, že žádost nepředloží s odkazem na možné nároky jiných resortů údajně vyplývajících z migrační krize.

NG má ročně na akvizice v rozpočtu deset milionů korun, Fajt částku považuje za příliš nízkou a počítá s jejím zvýšením až na 30 milionů v roce 2020. Klimtovy obrazy se ve světových aukcích prodávají za desítky milionů dolarů, nejdražším je Portrét Adély Blochové-Bauerové II vydražený v roce 2006 za 87,9 milionu dolarů.

Český stát tedy obraz od soukromého majitele nekoupí, mezitím ale úředníci MK zahájili řízení o jeho prohlášení za kulturní památku. "V řízení (...) již byly shromážděny veškeré podklady potřebné pro rozhodnutí a v dohledné době bude vydáno rozhodnutí," řekla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Návrh na zahájení takového řízení může podat kdokoli. Pokud se movitá věc stane kulturní památkou, je omezen její pohyb i prodej. Tuto praxi léta kritizují obchodníci s uměním, sběratelé, galeristé, ale i ředitel NG. Ministerstvo podle něj zahájilo v tomto případě řízení "za zády NG a proti veškerým pravidlům slušného chování".

"Tento nevypočitatelný represivní postup MK blokuje snahu NG o kultivaci vztahů s privátním sektorem. Tento přístup je nežádoucí a je na čase otevřít diskusi o ochraně kulturního dědictví a jejích etických aspektech," řekl Fajt.

Z oznámení o zahájení řízení není zřejmé, kdo návrh podal. "Veškeré posudky si ministerstvo vyžádalo všude jinde než u vrcholné instituce, kterou je NG," dodal Fajt.

Prohlašování děl za památku se děje dle zákona z roku 1987. Ani dlouho očekávaný nový zákon tuto praxi nemění.

Státní instituce často umělecká díla prohlašují "preventivně", když zjistí, že jej majitel plánuje prodat. Ze zákona pak má stát předkupní právo; s odkazem na nedostatek prostředků tak však většinou neučiní, vlastník ale zůstává omezen na svých právech. Podle Fajta stát buď musí dílo vykoupit, nebo památkovou ochranu neudílet.