Při dražbách umění si připadám jako hazardní hráč v kasinu, říká slavný licitátor

Aukční síň je prapodivné místo, jehož atmosféra v sobě má něco z divadla, nevěstince, trhu s otroky a burzovní haly. Za zavřenými dveřmi je vzduch prosycený eskalujícím vzrušením a touha se tu skoro hmatatelně proměňuje ve fetiš. Dražba umění je exkluzivní formou zábavy a zároveň tvrdým byznysem, kde zvítězit znamená utratit za nějakou věc víc peněz, než zbytek lidí v sále považoval za rozumné.

Pro Švýcara Simona de Puryho je aukční síň druhým domovem. Dost možná nejslavnější licitátor na světě léta pracoval pro pobočky Sotheby's v Londýně, Monte Carlu a Ženevě a dvanáct let stál v čele vlastního aukčního domu. Během své dlouholeté kariéry odklepl umělecká díla za horentní sumy, třeba Warholův obraz Muži v jejím životě za 63 milionů dolarů.

Sám je horlivý sběratel – kromě prací od Rembrandta a Jürgena Tellera kupí ve svém londýnském domě figurky dinosaurů, vinylové desky, skateboardy a keramické hrnky ve tvaru Kačera Donalda. K tomu sbírá pověry a mnoha z nich se řídí: hodinu před aukcí sní jablko, aby se mu dařilo, všude si s sebou nosí diář v červených deskách, protože slyšel, že tahle barva nosí štěstí, a pokud se některá dražba zrovna nevydaří, přičítá vinu smolnému kladívku.