V úterý byla představena kniha Jiřího Sozanského s názvem 1969 Rok zlomu. Objemná publikace poskytuje osobní a uměleckou reflexi činu Jana Palacha a obecně vývoje od normalizace až do současnosti.

Akce v nové budově Národního muzea se kromě výtvarníka Sozanského zúčastnil také autor Palachovy posmrtné masky a jeho náhrobku Olbram Zoubek.

Představení knihy předcházelo promítání dokumentu zachycujícího rozhovor Sozanského se Zoubkem na téma sebevraždy Palacha a jeho následovníka Jana Zajíce.

Student filozofické fakulty Palach se necelý půlrok po okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy 16. ledna 1969 na Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Svým činem chtěl vyburcovat veřejnost, která po původním srpnovém vzepětí začala propadat do letargie a smířlivosti s nastupujícím vývojem.

"Palach udělal něco, co jsme cítili všichni, akorát nikdo nevěděl, jak se k té věci správně postavit,“ vysvětluje sochař, malíř a grafik Sozanský.

Publikace 1969 Rok zlomu obsahuje několik desítek děl Sozanského, které jsou doplněny texty historiků Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů a Petra Koury z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Jsou tu též dobové materiály dokreslující dané období, například unikátní fotografie z rodinného archivu Zoubka, jeho originální korespondence s rodinou Jana Zajíce nebo deník jeho dcery Polany z let 1969 až 1970.

V publikaci se také nacházejí texty od více než čtyřiceti osobností, které reagují na Palachův čin. Patří k nim osobnosti různých profesí – novináři Vladimír Kučera a Karel Hvížďala, architekti Josef Pleskot a Petr Kovář, hudební skladatelé Petr Kofroň, Mikoláš Chadima a Marek Kopelent nebo dramaturgyně Iva Klestilová, která se podílela na třídílném filmu Hořící keř.

Další texty napsali režiséři Michal Dočekal a Bernard Šafařík, historici umění Richard Drury, Jiří T. Kotalík a Jiří Šetlík, spisovatelé Pavel Kohout a Lubomír Martínek, kritici Vladimír Just a Jan Lukeš a další.

Součástí knihy je i DVD s rozhovorem Sozanského a Zoubka na téma hrdinství ve vztahu k sebeupálení Jana Palacha. Zoubek ve svém ateliéru hovoří o tom, jak StB šikanovala jak jeho, tak rodinu Jana Palacha, včetně odstranění hrobu a roztavení náhrobku. 

"Čin měl jednoznačný ohlas, ale přijetí nebylo tak jasné," míní historik Petr Blažek. "Motivace Jana Palacha vyplývala z nechuti ke zhoršujícím se politickým podmínkám. Jeho cíl byl politický, zvolil k němu však šokující prostředek, který se týkal i otázek souvisejících s lidským bytím," dodal Blažek.

U příležitosti 47. výročí oběti Jana Palacha byl letos 16. ledna odhalen pomník Jana Palacha na Alšově nábřeží v Praze.

Související