Kvůli rostoucí míře cenzury umění v Turecku vyjde příručka radící umělcům a kulturním organizacím, jak v podobných případech bojovat za svobodu slova.

Informoval o tom časopis The Art Newspaper, podle nějž knihu vydá organizace Siyah Bant. Ta v Turecku už pátým rokem popisuje cenzuru v uměleckém světě. Přestože takových incidentů nejvíc přibylo v loňském roce, turecké úřady cenzuru postupně zintenzivňují od jara 2013, kdy došlo k protivládním protestům v istanbulském parku Gezi.

"Jen z loňského roku si vzpomenu na stovku strašných případů. Bylo by naivní si myslet, že mezi nimi není spojitost," tvrdí Vasif Kortun, ředitel přední nezávislé galerie současného umění Salt v Istanbulu.

Také ta se vloni v prosinci ocitla ve střetu s úřady, které jí nařídily zavřít budovu muzea Salt Beyoglu. Podle ředitele k tomu ale došlo ne kvůli cenzuře, nýbrž proto, že provozovatelé neměli patřičná oprávnění na rekonstrukci čtyřpatrové historické budovy, v níž galerie sídlila.

Druhý a větší umělecký prostor, jejž Salt provozuje, tedy Salt Galata, je veřejnosti dál otevřený. Například německý deník Süddeutsche Zeitung nicméně o uzavření galerie napsal jako o pokusu potlačit svobodu slova, k němuž jen úřady využily vhodný argument.

"Nemohu spekulovat, jestli za tím byly jiné důvody," konstatoval v reakci na článek ředitel galerie.

Ta v minulosti hostila několik politicky laděných výstav včetně přehlídky popisující vojenský převrat v zemi roku 1980. Jindy galerie připomněla historii parku Gezi, kde se před třemi lety odehrály protivládní protesty.

"Největší překážkou svobody slova v umění je fakt, že k delegitimizaci svobody uměleckého projevu se dnes používá trestní právo a protiteroristické zákony," tvrdí mluvčí turecké organizace Siyah Bant.

Ta chce ve své chystané příručce informovat muzea, kulturní centra a umělce, jaké mohou proti cenzuře podniknout právní kroky.

Na vzniku knihy se podílí mimo jiné Ulas Karan z Výzkumného centra pro lidská práva při istanbulské soukromé vysoké škole Bilgi.

Ani příručka ale nezabrání tomu, co je podle organizace v Turecku dnes ještě častější, tedy že se umělci už dopředu cenzurují sami. "Kvůli nedostatku svobody slova jsou všichni vystrašení," konstatuje instanbulský umělec Taner Ceylan.

The Art Newspaper dodává, že kvůli zhoršující se situaci v Turecku některé tamní kulturní instituce mění program a hledají způsob, jak se k tématu vyjádřit pokud možno abstraktně.

Související