Od této středy až do 10. července pražská Galerie Rudolfinum vystavuje současnou americkou umělkyni Taryn Simonovou.

Přehlídka zahrnuje šest cyklů fotografií a videí, podle ředitele Galerie Rudolfinum Petra Nedomy ale není čistě fotografická. Simonová se vyjadřuje pomocí fotografie a textu, přičemž fotografie je pro ni jen použitou technikou.

"V soustředěných souborech přináší velmi sofistikovaný pohled na něco, co nás obklopuje a o čem buď nevíme, nechceme vědět, nebo se to skrývá pod nějakou fasádou a není nám to příjemné," řekl Nedoma.

Výstava v Rudolfinu je podle Nedomy patrně největší, jakou autorka kdy měla. "Předvádí velmi autentické a velmi současné věci," doplnil.

Přestože díla vznikala v americkém kontextu, patří i do Evropy a mluví univerzálním jazykem.

Galerie Rudolfinum konkrétně představuje šest cyklů fotografií a videí z let 2007 a 2014. Patří mezi ně Terénní průvodce po ptactvu Západní Indie, Kontraband, Obrazová sbírka, Americký index skrytého a neznámého, Obrazový atlas a Odstřižky.

V Obrazové sbírce se Simonová věnuje největší americké sbírce obrázků, která čítá přes milion položek. Ty se až do 90. let běžně půjčovaly jako knížky v knihovně.

Autorka je sestavila do kolážovitých uskupení podle toho, jak byly shromážděny ve složkách. Pro kurátora a zřejmě i pro ni je někdejší budování sbírky důkazem toho, jak se konstruuje realita pomocí obrazů.

"Způsob, jak je lidé katalogizovali a uspořádávali, formoval to, jakým způsobem uvažují ti, kdo si je půjčují, jak si představí to, co se v dané složce nachází," říká kurátor výstavy Michal Nanoru.

Složky mají názvy jako Česání vlasů, Lidé oblečení jako zvířata, Izrael nebo Japonsko.

Pro vznik cyklu Kontraband zůstala Simonová nepřetržitě pět dní na newyorském letišti Johna F. Kennedyho a fotografovala věci zabavené cestujícím. "Pořídila 1075 snímků a vytvořila katalog globálních tužeb a standardů, co je globálně akceptovatelné a co ne," říká kurátor.

Na snímcích se často objevují věci důležité pro různé menšiny nebo prostředky, které jsou jinde ve světě legální, ale v USA nikoliv.

Taryn Simonová považuje za své vyjadřovací prostředky stejnoměrně fotografii, text, grafický design, film a performance. Výsledek její práce ukazuje manipulativní povahu uspořádávání informací a čím dál prchavější hranici mezi realitou a fikcí, důvěryhodným a neuvěřitelným, podstatným a libovolným, řádem a chaosem.