Kostra hada vážící 133 tun a oblouk vytvořený z přepravních kontejnerů tvoří nejnovější dílo čínského umělce Chuanga Junga Pchinga. K vidění je v pařížském výstavním pavilonu Grand Palais v rámci cyklu Monumenta, jenž od roku 2007 každoročně dává prostor monumentálnímu současnému umění.

Jak píše agentura AFP, Pchingovo dílo nazvané Říše lze vnímat jako metaforu pro to, kterak Čína se svým obrovským hospodářským růstem překonává západní mocnosti.

Sám umělec tvrdí, že dílo má více významových rovin. „Vypráví také o dějinách, umění a filosofii,“ řekl Chuang, který prý chtěl pro Paříž vytvořit instalaci, jaká by návštěvníkům vyrazila dech.

To se Chuangovi dařilo už v minulosti. Umělec na sebe roku 2007 upozornil například tím, když během své retrospektivní výstavy v kanadském Vancouveru do skleněné vitríny zavřel škorpiony a tarantule. Po protestech aktivistů je Vancouver Art Gallery musela vypustit do přírody.

Podle kurátora nynější výstavy Jeana de Loisyho, jinak ředitele pařížského muzea moderního umění Palais de Tokyo, je Pchingovo dílo jedno z nejvelkolepějších, jaké cyklus Monumenta pamatuje.

„Za poslední dvě dekády svět nic neproměnilo tak jako internet a přepravní kontejnery. Pohánějí globální kapitalismus,“ míní kurátor, podle nějž si má návštěvník výstavy uvědomit, jak mohutné jsou síly ovládající dnešní svět.

„Jakmile vejdete dovnitř, stanete tváří v tvář obrovskému útesu z přepravních kontejnerů. Uvědomíte si, jak jsou lidé v porovnání se světovým hospodářstvím droboučcí,“ uvedl.

Okolo kontejnerů se na výstavě vine kostra hada měřící 254 metrů. Instalaci pak doplňuje v nadživotní velikosti vyvedená replika Napoleonova klobouku, který měl francouzský vojevůdce na hlavě během bitvy u Jílového roku 1807. Tehdy, během napoleonských válek, byl vojevůdce na vrcholu sil.

„Šlo o bitvu, která Napoleonem otřásla, protože v ní přišel o spoustu mužů,“ upřesňuje kurátor a upozorňuje, že šlo o první okamžik, kdy se objevila slabina do té doby neporazitelného vojevůdce.

Klobouk, jehož replika na výstavě měří pět metrů, je nainstalován tak, aby byl čelem k pařížské Invalidovně, kde je uložen katafalk s Napoleonovými ostatky.

Záměrně ale klobouk působí, jako by měl každou chvíli spadnout. To podle kurátora symbolizuje nadcházející změnu a zároveň demonstruje sílu kapitalismu.

„Had se svoji agresivní hlavou ztělesňuje průmysl a geoekonomické síly, které se přeskupují,“ tvrdí kurátor. „Čína se rozhodla stát se globální ekonomickou mocností, zatímco Amerika je globální vojenskou velmocí,“ dodává.

Podle kurátora umělec Chuang Jung Pching nevynáší morální soudy nad systémem, v němž žije. Přepravní kontejnery jsou sice zdrojem světového bohatství, zároveň ale slouží třeba jako úkryt pro uprchlíky, kteří jsou v nich pašováni přes hranice.

„Ta dvojznačnost je nepřehlédnutelná,“ dodává kurátor. „Se silami, které ovládají náš svět, nedokážeme udělat o nic víc, než kdybychom se rozhodli zabránit v pohybu tektonickým deskám, abychom předešli sopečným erupcím,“ přirovnal.

Čínský umělec Chuang Jung Pching během protestů na pekingském Náměstí nebeského klidu roku 1989 opustil Čínu a emigroval do Francie, kde od té doby žije. Roku 1999 zastupoval Francii na Benátském bienále.

Jeho nynější výstava v pařížském Grand Palais bude otevřená do 18. června.